Článek
"Snad jen s výjimkou šimpanzů bonobů jsou velcí primáti relativně agresivní skupina savců," cituje server DiscoveryNews vedoucího autora výzkumu Davida Carriera. Šimpanzi bonobové připomínají květinové děti mezi příbuznými druhy, protože možné konflikty řeší častým kopulováním.
Potřeba násilí podle vědců formovala lidské ruce. Zatímco primáti mají relativně dlouhé dlaně a krátký palec - uzpůsobené k pohybu ve větvích stromů -, lidé mají relativně krátké dlaně s dlouhým palcem. Lidská ruka je tak mnohem lépe uzpůsobena k sevření v pěst, čímž se mění v účinnou zbraň.
Biomechanické pokusy ukázaly, že úder sevřenou pěstí a zpevněným zápěstím je až třikrát silnější než pouhé plesknutí a může poškodit měkké tkáně, kosti nebo vyrazit zuby. Právě tyto údery formovaly podle vědců lidskou ruku. Opírání se o pěsti zvyšuje přitom až čtyřnásobně tuhost kloubů, proto se taky cvičí v bojových sportech kliky na kloubech se zatnutou pěstí.
Násilí je výrazný lidský rys
Primatologové už dříve pozorováním v terénu potvrdili velmi agresivní chování šimpanzů, kteří pořádají vyhlazovací nájezdy vůči konkurenčním skupinám. Při lovu používají i primitivní nástroje. Přesto se jejich ruce nevyvíjely jako lidské. Nejblíže k člověku mají v tomto směru gorily, ale ani ony, ani ostatní primáti nepoužívají údery pěstí.
Údery pěstí poskytly přímým lidským předkům evoluční výhodu při bojích o území a potravu. Lidé tak nastoupili násilnou cestu k vytvoření své civilizaci, jejíž odvrácenou tváří jsou extrémní formy násilí.
"Lidé jsou násilnější," říká Carrier. Ačkoli se šimpanzi mlátí častěji než lidé, různé formy mučení nebo znásilňování u nich nebyly pozorovány, stejně jako zotročování. A pokud jde o vyhlazování jiných skupin, tak se nedá rozsahem srovnat s genocidou, kterou praktikovali a dodnes praktikují lidské společnosti.