Článek
Mars je daleko menší a lehčí než Země, proto je na něm i menší gravitace. A lidské tělo je přizpůsobeno té zemské. Mars má jen 38 procent zemské gravitace, proto, ač by chodil po zemi a nevznášel se, by měl člověk pocit, že není tak stabilní. Lehké vlasy by mu například volně vlály v prostoru.
Stejné by to ale bylo s orgány v těle a také s krví.
Na Zemi je díky silné gravitaci mnohem více krve v nohou než v hlavě a srdce se tomu přizpůsobuje. Na Marsu by v hlavě krve výrazně přibylo, protože by nebyla tolik tlačena dolů.Tím by se lidem zvětšila hlava.
Mozek, který by krve zaznamenal více, by vyslal signál, že je jí v těle příliš a srdce musí pumpovat pomaleji. Objem krve v těle by se postupně snížil.
Tomu čelí astronauté ve stavu beztíže i nyní. Tělo je schopné vyrovnat se s těmito podmínkami během několika dní.
Zásadnější vliv by pobyt na Marsu měl i na úbytek svalů. S tím už nyní mají problém astronauti například na ISS, nemusejí překonávat gravitaci a jejich svalová hmota ubývá i přesto, že cvičí. Člověk svaly posiluje tím, že překonává gravitační odpor. Ten je na Marsu menší, proto by lidé část svalové hmoty ztratili a oslabily by i kosti. Nemusely by nést takovou zátěž, odplavoval by se z nich vápník a atrofovaly by.
Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí by vedl k deformacím lidského těla.
Astronauti, už i ti nynější, si často stěžují na bolesti zad, protože bez zátěže se jim mění páteř. Jakoby povyrostou o několik centimetrů a po návratu na Zemi zase "spadnou". Další změny se týkají červených krvinek. Je prokázáno, že v prostředí s nízkou gravitací mění svůj tvar.
Mnohem nebezpečnější by ale byly hrozící zvýšené dávky radiace. Před nimi by měl chránit skafandr.
Cesta na Mars podle dřívějších informací plánuje na 30. léta tohoto století. Dokonce už proběhly simulace pobytu na této planetě. Cesta by trvala asi půl roku.