Děti vyrůstající v dětských domovech dosahují nižšího vzdělání, uvádí výzkum

Vyplývá to z výzkumné zprávy projektu Persist, za nímž stojí společnost Yourchance a Masarykův ústav vyšších studií Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a který podpořila Technologická agentura ČR. Autoři výzkumu zprávu zveřejnili na webu. Výzkum se konal mezi roky 2020 a 2022 a zúčastnilo se ho zhruba 200 lidí.

„Respondenti uváděli, že měli vybraný studijní obor, který je dlouhodobě zajímal, a chtěli se mu věnovat, ale dětský domov jim to neumožnil a museli si udělat výuční list ve škole, která byla nejblíže domovu a do které chodila většina dětí z domova,“ stojí v závěrečné zprávě k výzkumu.

To, že se pro děti z dětských domovů (DD) volí učební či studijní obor podle logistické a finanční náročnosti, uvedli podle výzkumníků bývalí obyvatelé těchto zařízení i zástupci organizací, které se péči o mladistvé z DD věnují.

Na této zkušenosti se shodli lidé, kteří ze zařízení odešli před více než deseti lety, i ti, co z něj odešli v posledních pěti letech. Podle vědců to naznačuje, že tato praxe se v DD zatím výrazně nezměnila.

Vynucenou volbu oboru vysvětlovali někteří zástupci DD tím, že dítě „na jiný obor nemá“. Jindy šlo o to, že dítě chtělo chodit na školu daleko od DD nebo by jako jediné chodilo na jinou školu než ostatní.

Podle ředitelky neziskové organizace Nadání a dovednosti Lindy Hurdové, která na výzkumu spolupracovala, byli lidé z DD, kteří si obor studia vybrali na základě svých zájmů, ve studiu úspěšnější než ti, kterým konkrétní obor nebo střední školu doporučil ředitel DD či vychovatel. Studenty a učně, kteří si studium vybrali sami, obor více bavil a častěji ho dokončili. Úspěšnější byli i v následném uplatnění v oboru.

Naopak ti, kteří si obor sami nevybrali, školu častěji nedokončili, případně si i po jejím absolvování hledali práci mimo obor.

Dětské domovy posílají podle výzkumníků náctileté často na výuční obory číšník/kuchař, cukrář a prodavač. „Výuční list v oboru číšník/kuchař znamená nejmenší potíže s hledáním prvního zaměstnání,“ sdělila Hurdová už dříve ČTK.

Mezi lidmi, kteří žili v zařízení ústavní výchovy, je méně vysokoškoláků než u lidí, kteří vyrostli v rodinách. Průzkum organizace Spolu dětem z roku 2010 odhalil, že zatímco mezi lidmi s rodinným zázemím dosáhl vysokoškolského a vyššího odborného vzdělání každý čtvrtý ve věku 20 až 29 let, v případě pobytu v DD to byl každý 171. člověk.

Nižší pravděpodobnost vyššího vzdělání mají tito lidé i podle výzkumu, který skončil loni. Většinou studovali vysokou školu při pobytu v zařízení. „Pokud tedy odejdou z dětského domova například v 18 letech, protože ve vzdělávání pokračovat nechtějí, pravděpodobnost, že po odchodu se rozhodnou doplnit si vzdělání, je velmi nízká,“ uvedli autoři výzkumu.

Dalším možným důvodem pro nižší podíl vysokoškoláků mezi odchovanci ústavní péče je podle odborníků to, že dítě před příchodem do DD často zažívalo zanedbávání či týrání a rodina jeho vzdělávání nepovažovala za důležité. Děti tak mívají špatný školní prospěch, což dál snižuje jejich motivaci učit se.

Vychovatelé podle výzkumu zdůvodňují nízkou motivaci dětí také tím, že jim chybí ocenění od rodičů. Větší snahu vidí u dětí, které jsou s původní rodinou nadále v kontaktu.

Do DD jsou umisťovány děti ve věku od tří do 18 let. V zařízeních mohou zůstat z důvodu studia až do 26 let.

Ve školním roce 2021/2022 fungovalo v Česku podle statistiky ministerstva školství 138 dětských domovů. V nich žilo 4247 dětí, tedy o 56 méně než o rok dříve. Nejvíc dětí, a to 695, žilo v domovech v Ústeckém kraji. Více než 600 dětí bylo i v domovech v Moravskoslezském kraji. Naopak nejméně jich je v Praze, a to 138 dětí.

V roce 2021/2022 podle ministerstva z domovů odešlo 902 dětí. Dítěti, které ukončilo pobyt v dětském domově, se poskytuje spolupráce s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, věcná pomoc nebo jednorázový příspěvek. V současné době se vyplácí věcná pomoc nejvýše do částky 30 tisíc korun.