Článek
Přestože jsou parazitární infekce rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, že se paraziti mezi těmito blízce příbuznými primáty - tj. lidoopy a lidmi - přenášejí.
Studovat obecně míru přenosu patogenů mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.
Vzorkování volně žijících primátů je podle výzkumníků velmi náročné a vyžaduje spolupráci s místními lidmi, kteří jsou schopni lidoopy v kamerunském pralese vystopovat.
Španělé našli bakterie, které mohou zastavit přenos malárie na lidi
Český tým strávil v terénu pět měsíců, během kterých se snažil nasbírat co největší množství vzorků čerstvého trusu volně žijících primátů. Za pomoci místních se podařilo shromáždit data od 60 goril a 31 šimpanzů.
Lidé obvykle infikováni jen jedním druhem
„Odebrané vzorky trusu jsme analyzovali pomocí moderní metody izolace DNA a tzv. amplikonového sekvenování (čtení krátkých úseků DNA). Tyto metody jsou citlivé k zachycení méně početných nebo vzácných druhů ve vzorku,“ vysvětlil Vladislav Ilík, první autor studie z výzkumné skupiny, která se tímto tématem v ÚBO AV ČR zabývá.
Vědci strávili v terénu pět měsíců, kdy se snažili nasbírat co největší množství vzorků čerstvého trusu volně žijících primátů.
Druhová rozmanitost byla bohatší u lidoopů, pro které jsou parazitární infekce přirozenou součástí organismu a u nichž vědci často zaznamenali smíšenou infekci více parazitickými druhy na rozdíl od místních lidí, kteří byli většinou infikováni pouze jedním druhem hlístic.
Parazitologové vyvinuli novou zbraň proti „mozkožroutovi“
Podle Ilíka je zajímavé, že se jim podařilo detekovat vzájemný přenos čtyř druhů hlístic mezi lidmi a lidoopy, přičemž u jednoho druhu šlo teprve o druhý případ infekce zaznamenaný u lidí.
„Mě osobně rovněž překvapila míra vzájemného přenosu strongylidních hlístic mezi lidmi a lidoopy. V porovnání s předchozími studiemi z chráněných lokalit jsme zaznamenali více parazitických druhů, u kterých došlo k přenosu,“ dodal.
| Strongylidní hlístice infikují velké množství lidí - odhaduje se, že měchovci, kteří mezi tyto hlístice patří, aktuálně nakazili okolo 400 milionů osob. U volně žijících zvířat může být počet mnohonásobně vyšší. Tito paraziti mohou způsobovat vážné zdravotní problémy. Vzájemný přenos patogenů může mít vážné dopady na obou stranách, zejména u ohrožených druhů zvířat. |
V rámci monitoringu zdraví místních komunit, které probíhalo ve spolupráci s tamní nemocnicí, se do studie zapojili i lidé ze tří vesnic nacházejících se v blízkosti výskytu volně žijících lidoopů.
Během vzorkování navíc proběhla informační kampaň o šíření parazitárních infekcí a jejich předcházení. Místní zdravotnická organizace lidem po přesné diagnostice poskytla léky.
V rámci monitoringu zdraví místních komunit se do studie zapojili lidé ze tří vesnic nacházejících se v blízkosti výskytu volně žijících lidoopů.
„Vzorkování probíhalo na periferii kamerunské rezervace Dja (Dja Faunal Reserve), nikoli uvnitř rezervace. Toto území již není nijak chráněno. Dochází zde k nekontrolovanému pohybu lidí v lese, farmaření, lovu, těžbě, a tím pádem k častému kontaktu mezi lidmi a volně žijícími zvířaty. Celková antropogenní zátěž je proto mnohem vyšší než u přísně chráněných celků,“ popsala vedoucí studie Barbora Pafčo z ÚBO AV ČR.
„Důsledkem toho je zvýšené riziko přenosu patogenů a jejich následné zavlečení mezi místní komunity lidí nebo opačně do rezervace mezi volně žijící primáty. Naše studie poukazuje na to, že monitoring patogenů a ochranářské aktivity by se měly zaměřit nejenom na rezervaci samotnou či další přísně chráněná území jako národní parky, ale i na nechráněné oblasti v blízkém okolí,“ uzavřela Pafčo.
Snímek z kempu, kde výzkumníci přebývali.
Metody použité ve studii, která byla publikována v odborném časopise PLOS Neglected Tropical Diseases, mohou být použity pro testování i jiných patogenů.
Nový savec doputoval do Česka z Afriky. Na Chebsku spustí monitoring bělozubky tmavé
