Hlavní obsah

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají infekce od parazitů

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce. Ukázal to výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR, který se uskutečnil v Africe. Ve studii se badatelé zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja.

Foto: ÚBO AV ČR

Vzorkování volně žijících primátů je náročné a vyžaduje spolupráci s místními lidmi, kteří jsou schopni lidoopy v kamerunském pralese vystopovat.

Článek

Přestože jsou parazitární infekce rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, že se paraziti mezi těmito blízce příbuznými primáty - tj. lidoopy a lidmi - přenášejí.

Studovat obecně míru přenosu patogenů mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Vzorkování volně žijících primátů je podle výzkumníků velmi náročné a vyžaduje spolupráci s místními lidmi, kteří jsou schopni lidoopy v kamerunském pralese vystopovat.

Španělé našli bakterie, které mohou zastavit přenos malárie na lidi

Věda a školy

Český tým strávil v terénu pět měsíců, během kterých se snažil nasbírat co největší množství vzorků čerstvého trusu volně žijících primátů. Za pomoci místních se podařilo shromáždit data od 60 goril a 31 šimpanzů.

Lidé obvykle infikováni jen jedním druhem

„Odebrané vzorky trusu jsme analyzovali pomocí moderní metody izolace DNA a tzv. amplikonového sekvenování (čtení krátkých úseků DNA). Tyto metody jsou citlivé k zachycení méně početných nebo vzácných druhů ve vzorku,“ vysvětlil Vladislav Ilík, první autor studie z výzkumné skupiny, která se tímto tématem v ÚBO AV ČR zabývá.

Foto: ÚBO AV ČR

Vědci strávili v terénu pět měsíců, kdy se snažili nasbírat co největší množství vzorků čerstvého trusu volně žijících primátů.

Druhová rozmanitost byla bohatší u lidoopů, pro které jsou parazitární infekce přirozenou součástí organismu a u nichž vědci často zaznamenali smíšenou infekci více parazitickými druhy na rozdíl od místních lidí, kteří byli většinou infikováni pouze jedním druhem hlístic.

Parazitologové vyvinuli novou zbraň proti „mozkožroutovi“

Věda a školy

Podle Ilíka je zajímavé, že se jim podařilo detekovat vzájemný přenos čtyř druhů hlístic mezi lidmi a lidoopy, přičemž u jednoho druhu šlo teprve o druhý případ infekce zaznamenaný u lidí.

„Mě osobně rovněž překvapila míra vzájemného přenosu strongylidních hlístic mezi lidmi a lidoopy. V porovnání s předchozími studiemi z chráněných lokalit jsme zaznamenali více parazitických druhů, u kterých došlo k přenosu,“ dodal.

Strongylidní hlístice infikují velké množství lidí - odhaduje se, že měchovci, kteří mezi tyto hlístice patří, aktuálně nakazili okolo 400 milionů osob. U volně žijících zvířat může být počet mnohonásobně vyšší. Tito paraziti mohou způsobovat vážné zdravotní problémy. Vzájemný přenos patogenů může mít vážné dopady na obou stranách, zejména u ohrožených druhů zvířat.

V rámci monitoringu zdraví místních komunit, které probíhalo ve spolupráci s tamní nemocnicí, se do studie zapojili i lidé ze tří vesnic nacházejících se v blízkosti výskytu volně žijících lidoopů.

Během vzorkování navíc proběhla informační kampaň o šíření parazitárních infekcí a jejich předcházení. Místní zdravotnická organizace lidem po přesné diagnostice poskytla léky.

Foto: ÚBO AV ČR

V rámci monitoringu zdraví místních komunit se do studie zapojili lidé ze tří vesnic nacházejících se v blízkosti výskytu volně žijících lidoopů.

„Vzorkování probíhalo na periferii kamerunské rezervace Dja (Dja Faunal Reserve), nikoli uvnitř rezervace. Toto území již není nijak chráněno. Dochází zde k nekontrolovanému pohybu lidí v lese, farmaření, lovu, těžbě, a tím pádem k častému kontaktu mezi lidmi a volně žijícími zvířaty. Celková antropogenní zátěž je proto mnohem vyšší než u přísně chráněných celků,“ popsala vedoucí studie Barbora Pafčo z ÚBO AV ČR.

„Důsledkem toho je zvýšené riziko přenosu patogenů a jejich následné zavlečení mezi místní komunity lidí nebo opačně do rezervace mezi volně žijící primáty. Naše studie poukazuje na to, že monitoring patogenů a ochranářské aktivity by se měly zaměřit nejenom na rezervaci samotnou či další přísně chráněná území jako národní parky, ale i na nechráněné oblasti v blízkém okolí,“ uzavřela Pafčo.

Foto: ÚBO AV ČR

Snímek z kempu, kde výzkumníci přebývali.

Metody použité ve studii, která byla publikována v odborném časopise PLOS Neglected Tropical Diseases, mohou být použity pro testování i jiných patogenů.

Nový savec doputoval do Česka z Afriky. Na Chebsku spustí monitoring bělozubky tmavé

Věda a školy

Výběr článků

Načítám