Článek
Září 2023 bylo celosvětově nejteplejším zářím v historii s průměrnou povrchovou teplotou vzduchu na povrchu 16,38 stupně Celsia, což je o 0,93 °C nad průměrem z let 1991–2020 a půl stupně nad teplotou předchozího nejteplejšího září v roce 2020, uvádí Copernicus. Ten uchovává data o měření od roku 1940.
Minulý měsíc jako celek byl asi o 1,75 °C teplejší než dlouhodobý průměr září v letech 1850-1900, tedy v tzv. předindustriální éře (konkrétní teplotní údaj z předindustriálního období se neuvádí, tato data a různé odchylky jsou jen orientační, simulované - pozn. red.).
September #Temperature highlights from the #CopernicusClimate Change Service (#C3S). Last month was the:
— Copernicus ECMWF (@CopernicusECMWF) October 5, 2023
🌡 warmest September globally at 0.93°C above average;
🌡 warmest September for Europe at 2.51°C above average.
For more 👉https://t.co/j9axYaihyz pic.twitter.com/4RpSr6piu4
Globální teplota za leden až září 2023 byla navíc o 0,52 °C vyšší než průměr a o 0,05 °C vyšší než v ekvivalentním období v nejteplejším kalendářním roce (2016).
Evropa se otepluje ze všech kontinentů nejrychleji, konstatuje zpráva meteorologů
Ještě výrazněji přepisovalo počasí dosavadní rekordy v Evropě, kde byla letos průměrná zářijová teplota z let 1991-2020 překonána o 2,51 stupně.
„Je to naprosto neskutečné. Nic takového jsme ještě v našich záznamech neměli,“ komentoval teplotní skok šéf programu Copernicus Carlo Buontempo.
„Bezprecedentní teploty, které byly v září zaznamenány po rekordním létě, překonaly rekordy o mimořádnou hodnotu,“ doplnila jeho zástupkyně Samantha Burgessová.
„Rozsudek smrti pro lidi i pro ekosystémy“
Podle ní navíc extrémní měsíc posunul rok 2023 na cestě k tomu, aby se stal vůbec nejteplejším v historii záznamů. Globální teplota by letos mohla být zhruba 1,4 stupně nad průměrem z předindustriální éry, a tedy jen desetinu stupně pod hranicí, kterou odborníci vidí jako kritickou.
„Tady nejde o nějakou vyšperkovanou statistiku ohledně počasí, jde o rozsudek smrti pro lidi i pro ekosystémy,“ komentovala nejnovější data klimatoložka Friederike Ottová z londýnské univerzity Imperial College.
Průměrná teplota na hladině oceánů koncem července pokořila rekord
Rovněž oceány nejsou zrovna studené… Průměrná teplota mořského povrchu v září nad zeměpisnými oblastmi 60 stupňů jižní šířky až 60 stupňů severní šířky dosáhla 20,92 ° C, což je nejvyšší zaznamenaná teplota za září a druhá nejvyšší ze všech měsíců - po letošním srpnu.
Vedro i v Česku
Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1991 až 2020. V průměru bylo u nás 16,5 stupně. Osm dní navíc bylo tropických - více takových dní bylo jen v září 2016.
Na webu o tom nyní informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že předchozí nejteplejší září bylo v roce 1999, kdy teploměry v průměru ukazovaly 16 stupňů.
Podobně na tom byly i další evropské země a teplotní rekordy pokračovaly i na začátku tohoto měsíce: v úterý naměřili nejvyšší říjnové teploty v dějinách v Rakousku a v Polsku.