Článek
Náročnost zkoušek má být srovnatelná ve všech školách, které vyučují stejný obor. „Složit závěrečné zkoušky ale opravdu není pro učně maličkost,“ poznamenala Zoja Franklová ze školského poradenského zařízení NÚV.
Kupříkladu žákyně Střední zdravotnické školy v Praze 10 se musely v rámci praktické zkoušky z oboru Ošetřovatel postarat o pacienta, který jim byl přidělen – poskytnout mu hygienickou péči i ošetřovatelskou rehabilitaci, asistovat při jídle a pití či provést bandáže dolních končetin. Nakonec musely svůj postup obhájit před komisí. Zkoušku složily všechny, jedna dostala čtyřku.
Jana Mašková, vedoucí učitelka oboru Ošetřovatel, míní, že slabý výkon žákyně způsobila její nepravidelná docházka. „Když si praktickou péči o pacienty pořádně nevyzkouší, tak se to dá těžko dohonit,“ konstatovala.
Zhoršení výsledků
Také v učebním oboru Spojový mechanik, který se učí na Střední škole elektrotechniky a strojírenství v Praze 10 – Záběhlicích, byly závěrečné zkoušky pro žáky náročné. Museli si poradit s kabelovými rozvody a propojit telefonní stanice v jednotné telekomunikační síti.
Zkouška spojového mechanika (odborník z praxe)
Dle místopředsedy zkušební komise René Zemana byly letošní výsledky žáků nejhorší za posledních deset let. Příčina ale nebyla v tom, že by zkouška byla příliš těžká, ale údajně v podcenění přípravy.
Vězni s dobrými výsledky
Podle Franklové není příliš známo, že se učební obory vyučují i v některých věznicích. Jsou určeny odsouzeným s dobrým chováním, kterým chybí vzdělání.
Od 1. června tak například probíhaly závěrečné zkoušky na Střední škole VIZE, která působí ve věznici Jiřice. Vyučuje se tu obor malíř a lakýrník – výuční list, který zde lze získat, má stejnou hodnotu jako z kterékoli střední školy. Ze zkušeností zdejších učitelů jsou vězni velmi motivovaní a pozorní žáci, kteří nezřídka dosahují lepších výsledků než učni běžných SŠ.
Zkušební komise ve věznici Jiřice, která zrovna zkouší jednoho vězně.
Při písemné zkoušce letos dostal každý jiné zadání, které mu bylo předtím vygenerováno počítačem. Všichni tedy museli ukázat, co se naučili, opisovat nemohli, i tak získali jedničky a dvojky. Při praktické zkoušce měli dospělí žáci ukázat, že ovládají všechny potřebné malířské i tapetářské práce a umějí používat moderní materiály i dekorativní malířské techniky. Rovněž uspěli.
Nejnáročnější byla zřejmě část ústní, z ní bylo několik z nich hodnoceno trojkou. Podle názoru ředitele školy Jana Beera za to mohla hlavně tréma.
Školu ve věznici založil, aby pomohl vězňům zařadit se po propuštění do běžného života. „Věřím, že získaná kvalifikace pomůže úspěšným absolventům při dalším uplatnění na trhu práce a do vězení se zpět vracet nebudou,“ uvedl.
Tři možné termíny
Pokud se jakémukoli žákovi některá část zkoušek nepodaří, má možnost ji dvakrát opakovat, a to v září a v prosinci. Dané termíny jsou určeny i pro učně, kteří se z vážného důvodu nemohli v červnu ke zkouškám dostavit.
