Článek
„Považujeme za nutné reagovat na tvrzení ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíky, který řekl, že maturitní data chtějí získat jen komerční konkurenti. Naopak se domníváme, že jde o veřejný zájem, jehož oprávněnost MŠMT přiznalo zveřejněním výsledků jednotlivých úloh,“ uvedl Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin.
„K veřejné debatě nabízíme pravidla, jak by měla být už letos na podzim maturitní data zveřejňována,“ dodal.
| 1. Zveřejnit výsledky jednotlivých úloh ve srozumitelné podobě čitelné pro laiky |
|---|
| „Grafické znázornění výsledků jednotlivých úloh je užitečnou pomůckou, jež posunula debatu o jednotlivých úlohách do věcnější polohy. Můžeme lépe posoudit, zda úloha měla smysl, jak ji maturanti uměli vyřešit a zda ověřuje dovednosti důležité pro jejich občanský život i budoucí profesní uplatnění.“ |
Žáci, kteří odmaturovali, jejich rodiče, učitelé a ředitelé mají k vlastním výsledkům a výsledkům za školu přístup i nyní.
| 2. U každé testové úlohy odůvodnit, proč byla do testu zařazena a co ověřuje |
|---|
| „Samozřejmou součástí výsledků maturit by se mělo stát i krátké zdůvodnění, proč byla úloha do testu zařazena a co ověřuje. Stejně tak je nutné požadovat, aby zástupci Cermatu přestali používat neurčitá tvrzení typu učni neumějí napsat větu.“ |
Na tento požadavek zareagovalo pro Novinky ministerstvo školství slovy, že testové úlohy jsou zařazovány do testů na základě specifikačních tabulek obsažených v katalozích požadavků matematiky a českého jazyka. Cizí jazyky se řídí principy platnými pro evropské referenční rámce.
V rámci procesů validace se ověřuje splnění struktury požadované specifikačními tabulkami, stejně jako soulad s katalogy požadavků. Detailní rozbory na úroveň jednotlivých úloh jsou obsahem odborných seminářů, které Cermat v průběhu roku pořádá pro učitele.
| 3. Zveřejnit zdrojová maturitní data ve strojově čitelné podobě |
|---|
| „Je třeba zahájit debatu o míře anonymizace maturitních dat určených ke zveřejnění, aby nedovolila identifikovat výsledky konkrétní školy a žáka, ale zároveň umožnila posoudit například to, jak vyřešili tu či onu konkrétní úlohu z češtiny gymnazisté a negymnazisté, jak dívky a chlapci, jak ti, kteří si vybrali jako další předmět cizí jazyk či matematiku. Tato data pak mají být zveřejněna ve strojově zpracovatelné podobě, aby je mohl využít k argumentaci ve veřejné debatě jakýkoli subjekt.“ |
Ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů vyplývá, že zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje.
Možné problémy s interpretací
Ministerstvo školství Novinkám sdělilo, že si není jisté cílem Botlíkovy iniciativy. „Určitě to není o tom, aby se žáci, kteří zkoušky skládali, jejich rodiče, jejich učitelé a ředitelé škol dozvěděli výsledky maturitní zkoušky,“ stojí v odpovědi. „Všichni výše popsaní mají k vlastním výsledkům a výsledkům za školu přístup i nyní.“
„Pokud měla iniciativa za cíl interpretovat výsledky maturitních zkoušek, měli by tvůrci interpretací mít mnohem přesnější znalosti o účelu každé otázky v testu. Informace, které iniciativa již prezentovala, že žáci neumí řešit slovní úlohy nebo nezvládnou aplikovat teoreticky získané znalosti na praktickém použití v reálných příkladech, je dlouhodobě známá skutečnost,“ říká MŠMT.
Mnozí žáci SOŠ by mistrovské zkoušce jistě rádi dali před maturitou přednost, ale nemohou.
Resort Kateřiny Valachové (ČSSD) se obává, že nepřesná nebo dokonce úmyslně zavádějící interpretace výsledků maturitní zkoušky může mít negativní vliv na žáky, rodiče, učitele i veřejnost obecně. S tím souhlasí i Jiří Zíka, šéf společnosti Cermat, která maturity organizuje.
Ministryně školství Kateřina Valachová na schůzi Sněmovny
„Média jsou plná výroků iniciátora aktivity Maturitní data – odtajněno, že test z českého jazyka a literatury poškozuje negymnazijní obory. Výroky tohoto typu jsou veřejnou urážkou poctivé práce čestných a vysoce kvalifikovaných pracovníků Cermatu a všech jeho externích spolupracovníků a členů expertních komisí posuzujících validitu otázek a testů. Oldřich Botlík tak překračuje nejen meze korektní odborné argumentace, ale dostává se na tenký led pomluvy,“ nebral si Zíka ve vyjádření pro Novinky servítky.
Maturita nemá být pro všechny obory
Největším problémem je ale podle Botlíka liknavost MŠMT a vlády při řešení situace žáků středních odborných škol (SOŠ), kteří maturitu potřebují jen z právních důvodů například kvůli tomu, aby mohli samostatně vykonávat některé profese.
„Stát jim měl otevřít jinou cestu než maturitu. Tato alternativní cesta má i jméno, říká se jí mistrovská zkouška,“ napsal Novinkám. „Už se o ní několikrát mluvilo a podle mých informací se snad konečně daly věci do pohybu.“
Pro všechny žáky platí jeden katalog požadavků, všichni k němu mají přístup, záleží tedy na každém z nich, zda se s termíny a tematickými celky seznámí.
„Mnozí žáci SOŠ by jí jistě rádi dali před maturitou přednost, ale nemohou. Zdůrazňuji, že už jde o počty kolem 100 tisíc žáků, kteří buď při státní maturitě neuspěli, nebo se k ní ani nepřihlásili,“ řekl s tím, že dnes mají velmi nevýhodnou pozici na pracovním trhu.
Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data - odtajněno
Zíka: Společná část maturity musí být stejná
„Maturitní zkouška je kodifikována zákonem. Její společná část je a musí být pro všechny maturanty stejná,“ míní Zíka. „S maturitním vysvědčením jsou pro všechny absolventy spojena stejná práva, lhostejno jakou střední školu navštěvovali.“
Je tedy podle něj pochopitelné a správné, že k získání maturitního vysvědčení musí každý maturant prokázat alespoň znalosti na úrovni minimálních požadavků v rozsahu katalogů.
„Pro všechny žáky platí jeden katalog požadavků, všichni žáci k němu mají přístup, záleží tedy na každém z nich, zda se s termíny a tematickými celky, které jsou předmětem testování, seznámí, či nikoli. Všechny katalogy požadavků zkoušek procházejí při svém vzniku širokou odbornou diskusí a následným rozsáhlým procesem schvalování nejen MŠMT. Katalogy nabývají platnosti vždy až po 24 měsících od vydání,“ vysvětlil.
Většinou jde o základní úlohy
Zíka rovněž připomněl, že z hlediska náročnosti obsahuje test dva typy úloh: úlohy základní, představující skutečné minimum znalostí a dovedností, jimiž žáci musí po absolvování střední školy zakončené maturitní zkouškou disponovat, a úlohy standardní, ověřující osvojení standardních znalostí a dovedností, jimiž žáci mohou po absolvování střední školy zakončené maturitní zkouškou disponovat.
Zahájení státních maturit na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze.
„Úlohy základní nejsou zastoupeny pouze požadovanými 44 procenty, ale tvoří naprostou většinu úloh v didaktickém testu. Zvládnutí jejich poloviny skýtá žákům šanci v testu prospět. Cílem úloh standardních, které se v testu vyskytují v minimální míře, je rozlišit žáky výborné od dobrých. Tyto úlohy jsou určeny všem žákům bez ohledu na studovaný obor, kteří si učivo z českého jazyka a literatury náležitě osvojili, rozumějí mu a na didaktický test se připravili,“ shrnuje šéf Cermatu.
Mírné zlepšení
„Co se týká didaktických testů, došlo v matematice a u cizích jazyků oproti loňsku ke zlepšení, což je velice dobrá zpráva. Co se týká úrovně maturit, katalogy požadavků byly tvořeny za aktivní součinnosti autorů rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro odborné školství,“ uvedlo ministerstvo.
Všechny testy vycházejí striktně z katalogu, jehož obsah je průnikem RVP pro střední školy s maturitou.
Jiří Zíka je s letošními testy celkově spokojen. „Didaktické testy letošního jarního zkušebního období prokázaly velmi dobrou úroveň. Všechny testové úlohy a testy byly expertními komisemi prohlášeny za validní a v souladu s katalogy požadavků. Testy prokázaly dobrou meziroční stabilitu a schopnost identifikovat změny ve složení testované populace,“ doplnil.
Proč u žáků dochází ke ztrátě zájmu o vzdělávání?
Podle názoru matematika Botlíka jsou však snahy „doladit“ státní maturitu nebo její klasifikační stupně ztrátou času.
„Jde o anachronický projekt odsouzený k zániku. Za klíčové naopak pokládám otázky, ve které fázi života dochází u tolika žáků k naprosté ztrátě zájmu o vzdělávání ve škole, proč k ní dochází a jaké změny v našich školách tomu můžou zabránit nebo alespoň způsobit, že takových žáků významně ubude,“ uzavřel.
