Článek
K takovým změnám dochází proto, že kalendář má 365 dní v běžném, resp. 366 dní v přestupném roce. Země však oběhne kolem Slunce za 365,242199 dne.
„To znamená, že okamžik slunovratu nastává každý rok vždy o šest hodin později... Aby se kalendář sladil, zavádí se přestupný den, který tyto posuny ,odstraní‘. Jelikož se však nejedná přesně o šest hodin, je i nadále kalendář zatížen drobnými časovými přírůstky, které řeší další korekce. Díky všem těmto úpravám tak může datum slunovratu oscilovat v rámci uvedených dní,“ vysvětluje astronom.
Červnový superúplněk. Hodinu po půlnoci bude Měsíc nejblíže Zemi
Astronomické léto začíná letním slunovratem, který je současně nejdelším dnem v roce. „To proto, že Slunce vyšplhá nejvýše nad obzor a jeho dráha po nebi je tudíž z celého roku nejdelší,“ vypočítává šéf brněnské hvězdárny.
