Článek
Zájem z řad studentů byl obrovský. Letní školu kremace pořádala univerzita ve spolupráci s Akademií věd ČR a šesti evropskými vysokými školami.
Přednáška věnovaná lidským ostatkům
Dorazili na ni posluchači nejen z České republiky, ale i z Mexika, Číny, Hongkongu, Itálie, Francie a z Velké Británie. Nešlo rozhodně jen o přednášky. Škola zahrnovala i praktickou část; návštěvu brněnského krematoria a pod dohledem hasičů stavění pohřební hranice a pálení prasečích nožek.
Praktická ukázka v brněnském krematoriu
„Návštěvu krematoria hodnotily i studentky jako jeden z největších highlightů celé letní školy. I když nebyla povinná, dovnitř se šly podívat všechny. Společně jsme pozorovali, jak se rakev posouvá do kremační pece,“ řekl Novinkám Kévin Salesse z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Archeologové našli při výzkumu v Brně pravěký hrob ženy
Školu vytvořil s kolegyní Elżbietou Jaskulskou z univerzity ve Varšavě. Cílem projektu bylo doplnit budoucím vědcům informace, které většina univerzit poskytuje jen ve velmi omezené míře, což by je v budoucnu mohlo limitovat v jejich výzkumu.
Detailní analýza kostí
Salesse se profesně věnuje biologické antropologii a izotopové bioarcheologii a mimo jiné se specializuje i na kremační studia. Je odborníkem na dataci ostatků. K vytvoření školy jej vedlo to, že mnohá důležitá data pro svůj obor musel příliš dlouho získávat praktickými pokusy.
Studenti při společném stavění pohřební hranice
Praktická část kurzu zahrnovala i rozpoznávání lidských ostatků v různých stadiích kremace, vytváření 3D záznamů historických uren nebo nácvik identifikace, analýzy a podávání zpráv o kosterních pozůstatcích. Nacvičoval se také odběr vzorků pro infračervenou spektroskopii.
Zkoušeli si operace na uspaných prasatech. Unikátní letní škola v Plzni trhala rekordy
Společné stavění pohřebních hranic
Vrcholem praktické části byl kremační pokus v terénu. Studenti při něm museli postavit tři malé pohřební hranice. Na ně pak místo lidských ostatků umístili prasečí nožky. Společně pak sledovali, jak končetiny žár proměňuje v popel a jak hranici po čtyřech hodinách strávily plameny.
Celý tento proces byl detailně zaznamenáván i se změnami na prasečích nožkách.
„Jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila kurzu zaměřeného na kremaci. K takovému tématu se ve škole běžně nedostaneme. Byla to cenná zkušenost. Bylo pro mě podnětné mluvit s vrstevníky o tak tabuizovaném tématu, jako je smrt. Uvědomila jsem si také, jak podobně, a přesto odlišně ji vnímáme,“ uvedla studentka chemie z univerzity v anglickém Southamptonu Alison Gouldová.
Obrazy z kremačního popela jsou cestou, jak se smířit se ztrátou nejbližších, ale i domácích mazlíčků
