Článek
„Podmínky, na kterých se s vámi zaměstnavatel domluví pouze ústně, jako by nebyly,“ upozorňuje Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Každá brigáda musí být opatřena písemnou smlouvou, u brigád se nejčastěji jedná o dohodu o provedení práce. Vždy by v ní měl být uveden druh činnosti a způsob, jakým bude zaměstnanec odměněn.“
Není smlouva, nemusí být peníze
Dodává k tomu, že pro úplný klid na duši je dobré, aby se ve smlouvě objevily i údaje o délce brigády, konkrétní odměně a jejím vyplacení. Nejde jen o to, že bez smlouvy nemusí brigádník vůbec dostat zaplaceno a nemá jak se bránit, potřebuje být také krytý pro případ úrazu či způsobení škody.
Pracovní úraz je třeba neprodleně nahlásit zaměstnavateli.
„Pokud máte tu smůlu, že se na brigádě zraníte, mějte na paměti, že k lidem pracujícím na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti se v souvislosti s pracovními úrazy přistupuje stejně jako k zaměstnancům pracujícím na základě pracovní smlouvy,“ pokračuje Lincová.
Proto je nutné vznik pracovního úrazu neprodleně nahlásit zaměstnavateli, spolu s ním vše zapsat do knihy úrazů, navštívit lékaře a nechat si vystavit lékařskou zprávu. Tu pak poskytnout zaměstnavateli i zdravotní pojišťovně.
V případě zranění možnost lehčí práce
„Rozhodně se nenechte ze strany zaměstnavatele odbýt argumentem, že se nějak dohodnete,“ říká Lincová s tím, že v případě závažného zranění je zaměstnavatel povinen hradit po celou dobu léčení náhradu ve výši průměrného výdělku, kterého pracovník dosahoval před vznikem pracovního úrazu.
„Pokud si odnesete trvalé následky, získáte odškodné. V případě lehčího zranění můžete zažádat o převedení na lehčí práci bez snížení sjednané mzdy,“ uvedla.
I v případě práce „na dohodu“ se doporučuje mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, jelikož dotyčný vykonávající činnost na základě této dohody má u způsobené škody stejné povinnosti jako běžný zaměstnanec.
Pozor na podvodné nabídky
„Narazíte na inzerát, který nabízel vynikající podmínky, mzdové ohodnocení a časovou flexibilitu, ale pod jednou drobnou podmínkou – že předem zaplatíte malý vstupní poplatek (např. 500-1000 Kč) za registraci do systému, související administrativu, za materiály a poštovné,“ uvádí Lincová ilustrační příklad. „Poplatek se vám prý vrátí s první výplatou. Tak to jste nejspíš narazili na podvodnou firmu.“
Dalším oblíbeným trikem je práce na zkoušku – tato praxe je nejběžnější v pohostinství. „Než vás přijmou na delší dobu a sepíší s vámi dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, chtějí si vás ozkoušet, dejme tomu na dva týdny. Buďte si téměř jistí, že po dvou týdnech se ‚něco‘ najde a vy za svou práci nic nedostanete.“
Na problémy s vyplácením mzdy je podle ní možné narazit i v případě, že je dohoda řádně podepsaná. „Pro tento případ lze doporučit si evidovat pracovní dobu i náplň práce, v ideálním případě mít evidenci podloženou svědectvím některého z kolegů. Tyto podklady se vám budou hodit při vymáhání mzdy soudní cestou. Nepoctivého zaměstnavatele také můžete nahlásit Státnímu úřadu inspekce práce, který je oprávněn za takovou nekalost uložit pokutu až v řádu miliónu korun,“ shrnuje.
V zahraničí je brigádník zranitelnější
Samostatnou kapitolou jsou brigády v zahraničí, kde je každý více zranitelný. Na naivních brigádnících, kteří chtějí vyrazit za prací do zahraničí, tak často parazitují jednotlivci i celé podvodné agentury.
„Pracovní agentura, která působí v České republice, nesmí od uchazečů o práci vyžadovat žádný poplatek za zprostředkování práce, proto se snaží z lidí dostat peníze jinak, třeba účtováním různých předražených služeb,“ popisuje Lincová.
Je důležité si předem zjistit, zda a za jakých podmínek nabízí zaměstnavatel ubytování a jak je to s pojištěním a povinnými odvody.
Určitou ochranu před podvodníky nabízí EURES nebo portál ministerstva práce, kde je seznam agentur, které mají povolení od Úřadu práce ČR.