Článek
Na čtvrteční tiskové konferenci oba projekty představili zástupci ústavu.
Projekty usilují o dotace z ministerstva dopravy, které by o podpoře mělo rozhodovat na podzim. Náklady na každou z družic by podle ústavu neměly překonat 720 milionů Kč. V případě neschválení chce ústav hledat jiné zdroje.
„Mít schopnost pozorovat a nezávisle komunikovat je strategickou výhodou. Využití družice bude velmi široké, od krizových situací až po ekologii, dopravu nebo bezpečnost,“ řekl k projektu AMBIC (Ambicious Czech Satellite) generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
Česká mise SLAVIA bude ve vesmíru hledat suroviny
Do kosmu za šest let?
Družice AMBIC by podle současných plánů ústavu mohla letět do vesmíru v roce 2029. Projekt, na němž se nyní pod vedením VZLÚ podílí firmy Pekasat SE, SAB Aerospace a World from Space, do budoucna počítá se širokým zapojením českého průmyslu.
„Družice umožní mj. rychlé monitorování situací pro zvládání krizí, dodá informace pro integrovaný záchranný systém. Mohla by pomoci získat data třeba při požárech, povodních, tornádu nebo při sledování situace na dálnicích,“ shrnul projektový vedoucí mise AMBIC Michal Kubík.
Další možné využití dat z družice bude podle něj možné např. při nakládání s odpady, ke sledování situace v chráněných oblastech přírody, k monitorování světelné kontaminace českých měst či ke sledování míst určených pro budování nové infrastruktury.
Krátkodobá kosmická mise by ČR stála až 1,5 miliardy korun, sdělilo ministerstvo dopravy
První český vesmírný dalekohled
Dalším chystaným projektem je družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor), jejímž cílem bude připravit první český vesmírný dalekohled optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. Jeho úkolem bude podle ústavu sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Pozorování může podle vývojářů vysvětlit i podmínky vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Jde třeba o zlato nebo platinu.
„Naším cílem je postavit družici, která by byla schopna pozorovat výbuch tzv. kilonovy. Dalekohled bude umístěný na družici, která se dokáže rychle natočit na cíl,“ popsal vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Model české družice QUVIK v měřítku 1:3, která byla představena během tiskové konference Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu
Dalekohledem bude podle něj možné pozorovat také velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií nebo exoplanet. V případě schválení projektu je její start do vesmíru naplánován na rok 2028.
VZLÚ se už v předchozích letech podílela na dvou družicích na oběžné dráze Země. Satelit VZLUSAT-1 byl ve vesmíru šest let, ačkoli jeho původní životnost byla odhadována na jeden rok. První česká nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití.
Nedávno však již dosloužila a shořela v atmosféře - poslední záznam je z úterý 6. června, kdy se aparát VZLUSAT-1 odmlčel.
Druhá nanodružice, VZLUSAT-2, je schopna pořídit fotografie planety Země s vysokým rozlišením. Na oběžné dráze je přibližně rok a půl.
Svou první družici jako takovou vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla pak např. vypuštěna družice Mimosa, což ale skončilo neúspěšně.
Shořela nejdéle fungující česká družice na oběžné dráze
Může se vám hodit na Firmy.cz: Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.