Článek
Hlavním faktorem je delší vegetační období a také vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Studie je podle deníku Independent založená na srovnávání hodnot naměřených během 22 let na 55 místech. Celkem výzkumný tým provedl na 250 000 měření.
Z výsledků analýz vyplývá, že stromy v průměru dnes rostou mnohem rychleji než kdykoli v uplynulých 225 letech - což odpovídá věku nejstaršího zkoumaného stromu v rámci studie.
Podle lesního ekologa Geoffreye Parkera z výzkumného centra v Marylandu může takový růst souviset jen s vyššími průměrnými teplotami a prodloužením období, kdy mohou stromy růst.
"Udělali jsme si seznam všech možných příčin rychlejšího růstu stromů, a pak jsme je jednu pod druhé vylučovali,“ uvedl Parker, který se svým týmem zahájil výzkum v roce 1987. Většina, 90 procent stromů, ve vybraných lokalitách rostla dvakrát až čtyřikrát rychleji, než odpovídalo dlouhodobým trendům z předchozích let. Rychlejší růst se projevil u starších i mladších porostů.
Kromě měření růstu stromů sledovali vědci i další faktory: koncentrace oxidu uhličitého vzrostla o 12 procent, průměrné teploty vzrostly o tři desetiny stupně a vegetační období se prodloužilo o osm dní.