Článek
Světový den pomoci malomocným byl ustanoven v roce 1954 z iniciativy francouzského novináře Raoula Follereaua. Světová zdravotnická organizace (WHO) připomíná, že se svátek každoročně slaví poslední lednovou neděli, letos připadl na neděli 28. ledna. Můžeme se setkat i s informacemi, že tento světový den lepry bývá 31. ledna – daný den se rovněž konají různé akce.
Tuto středu bude zahájena tzv. globální výzva 2024 k ukončení stigmatizace a diskriminace osob postižených leprou, a to v ústředí WHO ve švýcarské Ženevě. Výzvu podepíšou generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a vyslanec dobré vůle WHO Yohei Sasakawa.
The theme for World Leprosy Day 2024 is “Beat Leprosy”, which encapsulates the dual objectives of the day: to eradicate the stigma associated with leprosy and to promote the dignity of people affected by the disease, says the World Health Organisation.https://t.co/uN0NfmVG3K
— República (@RepublicaNepal) January 28, 2024
Letos se totiž zdůrazňuje převážně cíl odstranit stigma spojené s leprou a podporovat důstojnost pacientů postižených touto nemocí. Jednoduše řečeno, téma Světového dne pomoci malomocným 2024 zní „porazit lepru“, píše WHO na webu.
Město duchů na Tenerife mělo izolovat nemocné leprou. Účelu nikdy nesloužilo
Cílem světového dne dlouhodobě je zvýšit povědomí o chorobě s tím, že když se lepru podaří včas diagnostikovat a zahájí se léčba, je možné ji úspěšně léčit. Avšak nadále existují státy, kde na její následky umírají lidé.
Globálně až 600 nových nemocných denně
Lepra je opomíjené tropické onemocnění, které se stále vyskytuje ve více než 120 zemích, a každý rok je hlášeno více než 200 000 nových případů, což představuje průměrně skoro 600 nových nemocných denně.
Nejvíce se malomocenství šíří v jihovýchodní Asii, zejména v Indii – zajímavé je, že tam si daný svátek připomínají vždy 30. ledna, v den výročí úmrtí Mahátmy Gándhího.
Otec národa Mahátma Gándhí. Muž, který dovedl Indii k nezávislosti
Nemálo případů najdeme i v Africe nebo na americkém kontinentu, malomocní se vyskytují také v Pacifiku či ve východním Středomoří.
Jak jsme informovali v roce 2022, případ lepry byl identifikován tehdy např. dokonce i v Řecku.
V Řecku se objevil případ lepry
Lepra
Nemoc označovaná také jako malomocenství nebo Hansenova choroba. V minulosti byla poměrně častá a obávaná a bylo s ní spojeno mnoho mýtů. Nemocní byli izolováni od společnosti a žili v koloniích, aby nenakazili ostatní. Byli označováni za prokleté. V dnešní době je choroba bez problémů léčitelná, pokud je odhalena brzy.
Její inkubační doba je ale poměrně dlouhá, může se projevit za rok, ale také až za dvacet let. Toto infekční onemocnění způsobuje bakterie Mycobacterium leprae, vyskytuje se hlavně v tropech a subtropech. Bakterie se přenášejí kapénkami z nosu a úst při blízkém a častém kontaktu s neléčenými případy. Nemoc nicméně není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
Onemocnění má dvě formy. Lepromatózní forma je vysoce nakažlivá pouhým dotykem. Bývá při ní postižena kůže, a pokud se neléčí, tak nemocný po propuknutí projevů během několika měsíců umírá, protože bakterie postihnou dýchací systém. Druhá forma, tuberkulózní, není infekční, a nemocný s ní může žít i desítky let. Záludná je tím, že bakterie kromě kůže napadá nervový systém, a nemocný tak ztrácí cit. Velmi snadno se proto zraní a může přijít o část těla, protože předměty i s ostrými hranami kolem sebe necítí. Bakterie tkáň postupně deformuje.
V současné době proti lepře neexistuje účinná vakcinace. K léčbě malomocenství se používají specifická antibiotika (např. rifampicin nebo klofazimin) či – už nedoporučovaný – thalidomid. Světová zdravotnická organizace ale doporučuje při všech formách lepry postup s použitím kombinace léků: např. kombinace: dapson, klofazimin a rifampicin. I poté je léčba dlouhodobá, až v řádu měsíců či let.
V Británii vykopali kostru malomocného středověkého poutníka
