Článek
DiMeo v roce 2018 po noční směně v práci usnul za volantem, jeho auto narazilo do obrubníku a sloupu elektrického vedení, převrátilo se a začalo hořet. Projíždějící řidič nehodu viděl a mladíka z hořícího auta vytáhl.
Jeho zranění byla ale tak závažná, že musel strávit několik měsíců v umělém spánku a kvůli rozsáhlým popáleninám třetího stupně podstoupil 20 rekonstruktivních operací a transplantací kůže.
Před dvaceti lety lékaři poprvé transplantovali pacientovi obě ruce současně
Když ale začalo být jasné, že klasické operace pacientovi nepomohou znovu zcela získat zrak a obnovit funkčnost rukou, DiMeův zdravotnický tým čítající 140 odborníků se začal připravovat na riskantní transplantaci. Lékaři mladému muži amputovali obě ruce a na úrovni poloviny předloktí je nahradili novými. Přitom propojili nervy, cévy i šlachy. Zároveň muži transplantovali celou tvář včetně čela, obočí, nosu, očních víček, rtů, obou uší a obličejových kostí.
To vše pod vedením chirurga Eduarda Rodrigueze z newyorské kliniky NYU Langone Health.
Rehabilitace, aby znovu získal cit
Pacient se nyní znovu učí usmívat, mrkat, štípat nebo mačkat. „Věděl jsem, že budu postupovat jen malými krůčky. Musíte mít hodně motivace a trpělivosti,“ uvedl. DiMeo bude muset do konce života užívat léky a věnovat se rehabilitacím, aby znovu nabyl cit v rukách i obličeji a dokázal transplantované části těla ovládat.
Celosvětově dosud chirurgové provedli jen 18 transplantací obličeje a 35 transplantací rukou, připomněla stanice Sky News. Současné transplantace obličeje a obou rukou jsou však extrémně vzácné a zatím se o ně experti pokusili jen dvakrát. První pacient byl takto operován v roce 2009 v Paříži a na následky operace zemřel. O dva roky později se bostonští lékaři pokusili o to samé u ženy po napadení šimpanzem, několik dní po operaci jí ale museli transplantované ruce opět odstranit.
Zemřela první Američanka, které transplantovali obličej
Český plastický chirurg Bohdan Pomahač, který působí v nemocnici v americkém Bostonu a vedl zmíněný pokus u ženy napadené šimpanzem, úspěch lékařského týmu okomentoval slovy: „Skutečnost, že se jim to podařilo, je fenomenální. Vím z první ruky, že je to neuvěřitelně komplikované. Je to obrovský úspěch.“
Lékaři původně odhadovali šance, že se najde někdo kompatibilní s pacientovým imunitním systémem, jen na šest procent. Navíc hledali někoho stejného pohlaví a se stejnou barvou kůže, roli hrálo i to, aby měl dárce stejnou preferenci pro používání pravé či levé ruky.
