Článek
Horní část lebky, takzvanou kalvu přinesl v pondělí do táborské nemocnice ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka. „Těžko bych si troufal říci nějakou procentuální pravděpodobnost. Antropolog Emanuel Vlček, který se Janem Žižkou velmi zabýval, to podkládal statistickým důkazem dvou zranění na lebce," sdělil novinářům v nemocnici Smrčka.
Lebka vykazuje zranění, jež měl legendární vojevůdce, který na jedno oko neviděl a na druhé jen velmi špatně. S definitivní platností však nelze pozůstatky s Žižkou zřejmě nikdy ztotožnit.
Táborské muzeum má kalvu zapůjčenou z muzea v Čáslavi a v těchto dnech ji také vystavuje. „Možnost pořídit 3D snímky je pro nás obzvláště cenná. Uvědomujeme si určitý pokrok v počítačových databázích a také je předáme antropologům k dalšímu bádání, uvidíme, co zjistí,“ podotkl Smrčka.
Jakub Smrčka přinesl kalvu do táborské nemocnice.
Kalva absolvovala počítačovou tomografii, která se běžně využívá k diagnostice poranění a chorob hlavy. Lékaři tak vidí inkriminované místo z několika úhlů. „Je to nejmodernější zobrazení, které dnešní přístroje zvládnou,“ konstatoval primář radiodiagnostického oddělení táborské nemocnice Gábor Gyüre.
Dále zmínil, že kalva v podstatě při vyšetření na speciálním tomografickém tunelu podstoupila stejnou proceduru jako pacient.
Letos uplyne 590 let od Žižkova úmrtí při obléhání hradu v Přibyslavi. Ostatky, mezi něž kromě kalvy patří také úlomky stehenních kostí a části žeber, byly nalezeny v kostela svatého Petra a Pavla v Čáslavi v roce 1910.