Laureáty Nobelovy ceny za fyziku jsou Francouz, Američan a Rakušan

Trojice byla oceněna za „experimenty s provázanými fotony, stanovení porušení Bellových nerovností a za průkopnické práce na kvantových informačních vědách“. Jejich výzkum má uplatnění např. v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.

Vědci provedli průkopnické experimenty s provázanými kvantovými stavy, při nichž se dvě částice chovají jako jedna jednotka, i když jsou navzájem oddělené. Těmito pokusy vědci ukázali cestu k novým technologiím spočívajícím na kvantových informacích, zdůvodnila své rozhodnutí švédská akademie.

„Věda o kvantových informacích je dynamický a rychle se rozvíjející obor,“ řekla nyní členka příslušného Nobelova výboru Eva Olssonová. Podle ní má tento vědní obor široké uplatnění v oblastech bezpečného přenosu informací, kvantových počítačů či technologie senzorů. „Jeho původ lze dohledat v kvantové mechanice,“ poznamenala Olssonová.

Za své práce získala daná trojice badatelů již např. v roce 2010 Wolfovu cenu za fyziku.

Rakušan Zeilinger se teď nechal slyšet, že je dané ocenění podle něj povzbuzením pro mladé lidi. „Získat tuto cenu by nebylo možné bez více než stovky mladých lidí, kteří se mnou v průběhu let spolupracovali,“ prohlásil. Je prý „pozitivně šokován“.

Loni obdrželi Nobelovu cenu za fyziku americký meteorolog a klimatolog Syukuro Manabe, německý oceánograf Klaus Hasselmann a italský teoretický fyzik Giorgio Parisi za objevy klimatických a komplexních fyzikálních systémů.

Dnes již 91letý Manabe, narozený v Japonsku, ve svých pracích demonstroval, jak zvýšené hladiny oxidu uhličitého v atmosféře vedou k růstu teplot na povrchu Země. Jeho bádání položilo základ pro vývoj současných klimatických modelů.

Hasselmann vytvořil model, který spojuje počasí a klima. Jeho metody byly použity k prokázání, že zvýšená teplota v atmosféře je způsobena lidmi vyprodukovanými emisemi CO2. Byli tak vlastně vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že tím spolehlivě předpověděli globální oteplování.

Parisi podle Královské švédské akademie věd objevil skryté vzory v neuspořádaných složitých materiálech. Jeho objevy patří mezi nejdůležitější příspěvky k teorii tzv. komplexních systémů, k nimž zemské klima patří.

Nobelovu cenu za fyziku Královská švédská akademie věd uděluje od roku 1901. V posledních desetiletích cenu často dostávají skupiny dvou a více vědců. Mezi laureáty jsou dosud jen čtyři ženy. Mezi nimi byla i francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.

Letošní udělování Nobelových cen bylo zahájeno v pondělí. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii a lékařství, obdržel ji švédský biolog Svante Pääbo, který patří k průkopníkům oboru paleogenetiky.

Pääbo se zabývá evoluční genetikou. Se svým týmem např. porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců, věnuje se i zkoumání denisovanů - pomohl potvrdit jejich objevení z genomových dat získaných z malého vzorku kosti prstu.

Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení. Zjistil, že kdysi došlo k přenosu genů z těchto nyní vyhynulých hominidů na druh Homo sapiens. To má fyziologický význam - např. to ovlivňuje, jak náš imunitní systém reaguje na infekce.

V následujících dnech pak budou postupně oznámena jména držitelů cen za chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí 10 milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince - v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.