Článek
Objev, popsaný týmem Marka Mráze, působícího na Masarykově univerzitě i ve Fakultní nemocnici Brno, je však milníkem.
„Popsali jsme důležitou část biologie nádorových buněk a možnost využití GAB1 inhibitorů v léčbě hematologických malignit (zhoubných nádorů – pozn. red.). GAB1 inhibitory jsou schopné v laboratorních podmínkách usmrtit nejen buňky chronické lymfatické leukémie, ale také několika jiných typů leukémií a lymfomů, což zvyšuje atraktivitu jejich dalšího vývoje,“ řekl Právu Mráz.
Nádorové buňky mohou být proti běžné léčbě zcela odolné
Chronická lymfocytární leukémie patří mezi nejčastější typy leukémie v Evropě. V Česku jí ročně onemocní asi 600 lidí. Při tomto nádorovém onemocnění krve se nekontrolovatelně množí jeden typ imunitních buněk, které by měly tělo chránit. Jde o B-lymfocyty, jež běžně brání tělo před patogeny tím, že vytvářejí protilátky. V léčbě se využívají cílená léčiva.
Třináctileté Britce s leukémií zachránila život inovativní léčba
Problém je v tom, že nádorové B-lymfocyty nacházejí způsob, jak se na léčbu adaptovat a mohou být proti ní zcela odolné. Mrázův tým využívá inhibitory GAB1 proteinu, které bráním buňkám přesouvat se mezi různými částmi těla a také přežívat v krvi pacientů.
„Současná verze GAB1 inhibitorů vyžaduje výrazné vylepšení stran specificity a farmakokinetických vlastností. Chtěli bychom mít časem nový inhibitor, jenž je zcela specifický vůči cílové GAB1 molekule,“ uvedl k dalšímu výzkumu Mráz. Jeho tým působí na vědeckém pracovišti Ceitec Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnici Brno.
Zisk amerického patentu je důležitý hned z několika důvodů: je nezbytnou podmínkou při vývoji nových léčiv ve spolupráci s farmaceutickými firmami, zároveň zajišťuje monopol na využívání GAB1 inhibitorů jako léčiva na území USA pro univerzitu i nemocnici.