Kusy čínské rakety mohou spadnout na zemský povrch. Nikdo neví kam

Čína minulý týden vypustila do vesmíru základní modul své vlastní orbitální stanice Tchien-che (Nebeská harmonie). Z kosmického střediska Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan ho ve čtvrtek 29. dubna v 5:23 SELČ vynesla raketa Dlouhý pochod 5B.

S modulem Tchien-che se na počáteční orbitální dráhu dostal i první stupeň zmíněné nosné rakety. Jedná se podle českého webu Kosmo o velký a těžký objekt (průměr pět metrů, délka 33 m a hmotnost kolem 22 tun) a předpokládá se, že se rozpadne nad Tichým oceánem a jeho zbytky dopadnou v noci z 9. na 10. května do moře.

Jenže poté, co se od modulu část rakety odpojila, sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli by měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry.

Místo toho, aby se první stupeň čínské rakety připravil na pád na předem určené místo v oceánu, jak je to u vyřazených raket obvyklé, začal kolem naší planety zřejmě nekontrolovaně obíhat a parametry jeho oběžné dráhy se mohou měnit.

Zkrátka se očekávalo, že jádro rakety provede aktivní manévr, aby samo opustilo svoji oběžnou dráhu a vydalo se shořet do zemské atmosféry, avšak zdá se, že se tak nestalo.

Na tiskové konferenci ve Wen-čchangu totiž velitel mise rakety Dlouhý pochod 5B Wang Ťüe onen manévr nezmínil, napsal web SpaceNews.

První stupeň každopádně přelétá i nad obydleným územím, uvedl server The Daily Mail s odkazem na varování expertů.

Astronom Jonathan McDowell, který působí v americkém Harvard-Smithsonianském centru pro astrofyziku a sleduje objekty obíhající kolem Země, už dříve upozornil, že u rozměrných a bytelných objektů, jako jsou zbytky raket nebo třeba i kusy motoru raketoplánů, se může stát, že při návratu v atmosféře neshoří a dopadnou na povrch.

Cesta těla rakety Dlouhý pochod kolem Země podle něj vede „o něco dále na sever než do New Yorku, Madridu a Pekingu, a na jih až do jižního Chile a Wellingtonu na Novém Zélandu“.

Mohlo by tak spadnout kdekoli v okolí těchto oblastí v příštích několika dnech, byť většina trosek by měla shořet v atmosféře, informoval server Business Insider. Území pokrývají oceány tvořící 70 procent planety, dále neobydlené oblasti, ale i zalidněná místa.

Pozemní radary používané americkou armádou ke sledování kosmických lodí a dalších objektů detekovaly objekt a identifikovaly jej jako tělo rakety s tím, že se pohybuje rychlostí více než 7 km/s.

Podle posledních informací krouží předmět na nízké oběžné dráze 163 x 310 kilometrů, např. o den dříve to bylo 165 x 326 km.

Amatérská pozemní pozorování raketového stupně ukazující pravidelné záblesky naznačují, že se rozpadá a není pod kontrolou.

Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmické lodi, který by mohl potenciálně přistát na obydlené oblasti, shrnul portál Space.com. Avšak pravděpodobnost, že konkrétní člověk bude přímo zasažen úlomky z orbity, je podle vědců mimořádně nízká, jedna ku několika bilionům.

Samotný modul stanice Tchien-che je podle Space.com na správné oběžné dráze po plánovaném oddělení od jádra rakety. Modul bude základní obytnou sekcí pro tříčlenné posádky, jež by měly stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců.

Celý orbitální komplex by měly tvořit ještě dva experimentální moduly, podle agentury Reuters chtějí Číňané dokončit budování stanice do konce příštího roku. Má mít zhruba pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS) – tedy projektem, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily.

V přípravách na kosmickou stanici Čína v posledním desetiletí umístila na oběžnou dráhu dvě experimentální stanice Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2 (Nebeský palác 1 a 2). První z nich nekontrolovaně shořela v atmosféře v roce 2018, druhá kontrolovaně zanikla o rok později.

Události s potenciálním nekontrolovaným dopadem úlomků nejsou úplně ojedinělé. Zbytky čínské rakety Dlouhý pochod 5B, vyslané začátkem loňského května k testovacímu letu, se v první polovině daného měsíce zřítily na dvou místech v centrální části afrického Pobřeží slonoviny, i když měly dopadnout jen do Atlantského oceánu.

McDowell tehdy konstatoval, že jádro rakety při volném pádu zpomalilo natolik, že by mohlo zničit maximálně „jen” nějaký dům. I tak je ale takové kosmické smetí problémem.

Větší objekty, které kdy nekontrolovaně zasáhly naši planetu, byly podle stanice CNN pouze americká vesmírná laboratoř Skylab v roce 1979, stupeň její rakety v roce 1975, ruská stanice Saljut 7 v roce 1991 a roku 2003 raketoplán Columbia.

Loni navíc málem došlo – na oběžné dráze – ke srážce třetího stupně čínské rakety Dlouhý pochod vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Kosmos 2004 systému Parus sovětské výroby, který naši planetu obíhá od roku 1989. Nakonec se ale těsně minuly.

Na orbitě rizika kolizí rostou. Na konci března se málem střetly družice britské konstelace OneWeb se satelitem konkurenční služby Starlink od americké firmy SpaceX. Zařízení se k sobě přiblížila na 60 metrů.