Článek
Šlo vlastně o náhodu, kdy se týmu vědců ze Severozápadní univerzity při monitorování bouřky a hlavně blesků vysokorychlostními kamerami na Čching-chajské plošině podařilo zachytit kulový blesk - zářící sféru o průměru pěti metrů.
Záznam trvá jen asi 1,5 sekundy, ale díky vysokému rozlišení a spektrálnímu rozsahu poskytl jedinečný zdroj informací. Zachycuje kouli, která se pohybuje rychlostí 8 m/s a mění barvu ze světle fialové na bílou, pak oranžovou, znovu bílou a nakonec červenou.
Jedinou smůlou je, že okamžik úderu blesku spadal do okamžiku - zlomku sekundy, kdy byla vysokorychlostní kamera s frekvencí 3000 snímků za sekundu v režimu vypnuta, protože nemůže fungovat nepřetržitě. Přesto se následnou analýzou snímků podařilo prokázat jasné emisní stopy křemíku, železa a vápníku - hlavních složek půdy.
Zdrojem energie kulového blesku je žhnoucí půda
To potvrzuje teorii, že zdrojem energie kulového blesku je žhnoucí půda. Zároveň však vědce zaujala proměnlivá intenzita radiace úkazu kolem hodnoty 100 Hz. Což může údajně souviset i s blízkostí elektrického vedení s frekvencí 50 Hz.
Unikátní záznam také zaujal tím, že emisní čáry dusíku a kyslíku se pohybovaly vyšší rychlostí než emisní čáry křemíku, železa a vápníku. To by napovídalo skutečnosti, že v kulovém blesku jsou hned dva zdroje záření.
Ťien-jung Cchen , Pching Jüan a S’-min Süe zveřejnili výsledky analýzy záznamu v novém vydání odborného časopisu Physical Review Letters
| Kulový blesk |
|---|
| Kulový blesk dlouho patřil k nejzáhadnějším jevům na zemi. Existuje řada svědectví o náhlém zjevení zářících koulí o rozměrech od centimetrů po metry, které pohybují rychle a nepředvídatelně a jejichž životnost je jen několik sekund. Kulový blesk může prý proletět oknem, objevit se v letadle, či prohnat vyděšené stádo krav. Hlášeny byly i oběti kulového blesku. Náhodnost jeho výskytu a krátké trvání však umožňovaly vědcům dlouho jen spekulovat. Jak se nyní ukazuje tak nejblíže pravdě se v roce 2000 dostali novozélandští vědci, kteří vyslovili teorii, že kulový blesk způsobuje úder blesku do půdy bohaté na křemík. Následně se v roce 2006 podařilo izraelským vědcům vytvořit v laboratoři obdobu kulového blesku - s pomocí elektrického výboje na křemíkové destičce. Nicméně důkaz, že v přírodě vzniká kulový blesk obdobně, chyběl. |