Krkonošské jedle pomáhá zachránit řízkování

„Je to jedna z těch vyšších jedlí a je už na ní vidět, že to je starší strom. Má pokroucené větve. Říkám, že zesmrkovatěla. Když jsou jedle mladé, tak mají takové rozpažené větve, horizontální,“ poznamenal stromolezec Jan Janoušek, když sestoupal z výšky asi pětatřiceti metrů. Právě tam zahradnickými nůžkami nastříhal asi desítku drobných větviček.

„Nejvhodnější jsou vrchní části stromu, na nichž jsou vřetena šišek. To je známka, že jsou plodonosné a nejvitálnější. To se zase pozná podle délky jednoletého přírůstku,“ dodal arborista Janoušek, který do hor přijel z Nového Města pod Smrkem.

Během jednoho dne zvládne vyšplhat až na osm stromů, ale záleží na tom, jak dlouhé jsou přejezdy, neboť vytipované stromy k řízkování jsou v celých Krkonoších od Horního Maršova až po Harrachov. A záleží také na povětrnostních podmínkách.

„Ideální je, když není sníh. Když i jen trochu nasněží, tak se podmínky ztíží,“ poznamenal Janoušek.

Také nesmí být větší zima než minus pět stupňů. „Jak teplota klesne víc, tak už by mohlo dojít k poškození rostlinného pletiva řízku,“ doplnil garant projektu Pavel Blažek z Krkonošského národního parku.

V minulých letech lesníci vytipovali asi stovku elitních stromů. „Asi z poloviny nyní provádíme odběr roubů a následně jejich naroubování na vhodné podnože. Ve Školce okrasných dřevin v Čermné nad Orlicí už mají připraveny tyto podnože, už je tam pěstují asi tři roky dopředu. Roubovance se takto předpěstují a po dalších letech budou sazeničky vysazeny v novém semenném sadu,“ přiblížil Blažek cíle projektu.

Jedle v minulosti tvořily asi 15 procent všech stromů v Krkonoších. Po imisní kalamitě klesl jejich stav asi na jedno procento. Do budoucna by chtěli ochranáři jejich počty navýšit asi na šest procent.

„Jedle v nižších polohách je relativně dost. Tam stačí, když budeme odebírat šišky a z nich získávat semínka. Ale ve vyšších polohách jí je málo. Proto se snažíme vytvořit semenný sad. A řízkováním stromů rostoucích ve výšce kolem 800 až 1000 metrů nad mořem, které jsou zvyklé na zdejší povětrnost, získáme sazeničky rychleji, než kdybychom postupovali od semínka,“ vysvětlil Blažek.

Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí. „Meliorační a stabilizační funkce stromů spočívá v tom, že chrání půdu před vysoušením a erozí a usnadňují budoucímu lesu růst,“ vysvětlil mluvčí národního parku Radek Drahný.

Dříve hojný strom téměř vymizel vlivem několika negativních faktorů. „Jde například o acidifikaci půdy, znečištění ovzduší imisemi, klimatickou změnu i působení škůdců a houbových patogenů,“ vyjmenoval Drahný.

Dnes je asi největším nepřítelem mladých stromků zvěř. „Zvěř ji ráda okusuje, a to nejen v zimě, ale i v létě. Proto je pěstování jedle poměrně nákladné. Musíme ji oplocovat, chránit nátěry,“ uzavřel Blažek.