Kriticky ohrožení hlemýždi se vrátili do Francouzské Polynésie

Když se ve Francouzské Polynésii před třiceti lety přemnožil invazivní africký suchozemský plž, k vyřešení problému nasadili dravého hlemýždě, který má český název oleacína růžová. Ten však zapříčinil něco jiného. Začal lovit ohrožené drobné plže z rodu Partula (rod tropických suchozemských plžů z čeledi Partulidae - pozn. red.).

Oleacína dokázala Partuly vycítit až třikrát rychleji než normální plž a začala je bleskově požírat. Informoval o tom deník The Guardian.

Díky včasnému zásahu však bylo dostatečné množství hlemýžďů Partula odvezeno do zajetí a tím zachráněno před vyhynutím. Teď mohli být konečně vráceni do původního prostředí.

V zoologických zahradách v britském Whipsnade a v Londýně, ve skotské Královské zoologické společnosti a v zoo v St. Louis ve Spojených státech úspěšně odchovali tisíce zástupců tohoto hlemýždího rodu. Ve spolupráci s vládou Francouzské Polynésie začaly zoologické zahrady vypouštět hlemýždě do přírody již před devíti lety.

Letošní nasazení je zatím nejpočetnější - podle vědců bylo na souostroví v Oceánii dopraveno přes pět tisíc zástupců rodu Partula.

Jedinci byli označeni červenou UV reflexní barvou a vypuštěni konkrétně na ostrovy Moorea a Tahiti. Reflexní barva zajišťuje to, že je uvidí ochránci přírody a mohou je tak nyní monitorovat.

„Navzdory své malé velikosti mají tito hlemýždi velký kulturní, ekologický a vědecký význam - jsou Darwinovy pěnkavy (tzv. Darwinovy či galapážské pěnkavy jsou skupinou asi 15 druhů zpěvných ptáků, které přírodovědec zkoumal na Galapážském souostroví - pozn. red.) ve světě hlemýžďů. Tito šneci se zkoumají již více než sto let, protože jejich izolované prostředí poskytuje ideální podmínky pro studium evoluce,“ zmínil Paul Pearce-Kelly z Londýnské zoologické společnosti, koordinátor programu na jejich ochranu.

Celkově se podařilo zachránit jedenáct druhů z celého rodu. Stejné štěstí neměly ale všechny druhy, např. Partula faba se v zajetí nerozmnožila, a tak v roce 2016 vyhynula.

„V rámci projektu jsme se snažili, abychom byli schopni zachovat a udržet přírodní bohatství. Vypouštění ukázalo, že plži, kteří byli po generace chováni v zoologických zahradách, se velmi dobře adaptovali na návrat do lesů svých předků,“ vysvětlil důležitost projektu specialista na měkkýše Justin Gerlach z britské Peterhouse, nejstarší koleje Univerzity v Cambridgi, který se na projektu také podílí.