Hlavní obsah

Křeček: Požadavků muslimů, aby se školy přizpůsobily, bude přibývat

Právo, jim

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček v rozhovoru pro Právo popsal, že v posledních letech přibývá neformálních stížností kvůli muslimským studentům. Podle něj žádají po školách nepřijatelné podmínky a bude jich přibývat. Školství by se podle něj proti tomu mělo postavit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Stanislav Křeček

Článek

Setkal jste se někdy s případy, že by muslimští studenti či žáci měli po ředitelích nějaké speciální požadavky, které by třeba nebyly slučitelné se školním řádem?

Samozřejmě. Setkáváme se s tím už od té doby, kdy náš úřad řešil problémy s muslimskými šátky ve zdravotnické škole na Praze 10. K tomu došlo před třemi lety. Mám signály od rodičů, že to jsou požadavky na výuku dějepisu, nebo aby nebyly dějiny vyučovány, aby děti nebyly obtěžovány výukou o věrozvěstech. Ale že bych přímo řešil nějakou konkrétní stížnost, s tím jsme se netkali.

Co s takovými stížnostmi děláte?

Odpověděli jsme rodičům, že to je nepřijatelné. Sdělili jsme jim, že to nesmí připustit, a aby to řešili s vedením školy. Oficiálně požadavek na ochranu práv na nás nebyl.

Kolik takových stížností už jste řešil?

Není to ojedinělé a zdá se, že toho bude přibývat.

Proč jsou zrovna šátky ve školách takový problém?

Nošení šátku nedělá problém na normálních školách, protože šátek samotný při běžném vyučování nevadí. Problém je až v rámci nějakých zdravotních nebo bezpečnostních důvodů.

Hlavní problém je v tom, že pokud povolíme někomu šátek, tak pak musíme povolit třeba mikulášskou čepici. Jde o rovnost lidí, aby to náboženství nedostalo přednost před jinými věcmi. Náboženství nemůže být preferováno.

Rovnost žáků musí být zachována. Když má někdo nějaká privilegia, tak mohou být ze zdravotních důvodů, ale jen z náboženských důvodů dát někomu privilegia, je cesta proti sekulárnímu školství. Tady je ten hlavní problém, ne v těch žácích. To se pak nemáme jak bránit proti tomu, když žák nesundá baseballovou čepici.

Jaké další problémy jste v souvislosti s muslimským vyznáním řešil?

Na nějaké škole byl pro jednoho žáka upraven tělocvik, ale to je snad už docela běžné, že mají tělocvik trochu jiný. To je po dějepise druhá nejčastější výtka.

Předseda pražského magistrátního výboru pro výchovu a vzdělávání Patrik Nacher v Blesku hovořil i o tom, že se po ředitelích chce, aby se ve školách zřídily modlitebny. O tom jste také slyšel?

Ano, to jsem četl. Navíc prý mají být zvlášť třídy, kde budou jen ženy apod. Oni se chtějí věnovat zdravotnictví a současně se nesmí dotýkat mužů. Tak to se pak dostáváme do absurdních situací.

Co byste školám poradil?

To není věc školy, ale celého školského zřízení. Je věc školství, abychom na sekulární škole trvali. Náboženství nesmí mít jakýkoli vliv na politiku či zákonodárství. Náboženství musí zůstat duchovní záležitostí každého člověka. Tam ať si každý dělá, co chce. Ale nesmíme připustit, aby náboženství mělo politické nebo právní, legislativní důsledky.

To nesmíme připustit a to se přesně děje. Je tady požadavek na úpravu zákonů, předpisů. Nemá to katolická církev, nemají to evangelíci, židé a není žádný důvod, aby ho měli buddhisté. Katolíci taky nepožadují, aby se vyučování zahájilo modlitbou, jak tomu bylo za Rakouska - Uherska. A byl by to požadavek na stejné úrovni.

Související témata:

Výběr článků

Načítám