Krásnou tvář novorozence ovlivňuje příjem bílkovin v těhotenství, ukázal výzkum

Revoluční objev o vlivu bílkovin se podařil týmu profesora Andreie Chagina ze švédské univerzity v Göteborgu, do něhož patří i vědci z brněnského výzkumného institutu Ceitec VUT.

Šest let vytvářeli z desítek lebek testovaných myší počítačové 3D modely jejich chrupavčité tkáně v obličeji, v nichž analyzovali rozdíly. Ukázalo se, že obličej je nejen výsledkem genetiky, ale také příjmu bílkovin u matky v době těhotenství.

Ke studii byla využita myší embrya. „Březím myším byla podávána potrava s nízkým a vysokým obsahem bílkovin a byl sledován vliv na zmíněnou signalizační dráhu a porovnáván vývoj obličeje u myších embryí,“ řekla Novinkám Markéta Kaiser z Laboratoře rentgenové výpočetní mikro a nanotomografie Ceitecu VUT. K vyhodnocení rozdílů mezi embryi byla nutná analýza pomocí rentgenové výpočetní tomografie, což zajistil brněnský tým.

Rozdíly mezi embryi od myší s různým příjmem bílkovin byly znatelné, i když velmi jemné. Vědci pozorovali například zvětšené nosní dutiny či prodloužené čelisti. Studie ukazuje, že množství bílkovin ve stravě může ovlivnit následný svalově-kosterní vývoj jedince.

V lidské stravě jsou bílkoviny hojně zastoupeny v mase, rybách, mléčných produktech a ve vejcích.

„Dosud se o vlivu bílkovin na formování obličeje novorozeněte nevědělo skoro nic. Dnes už víme, že tvar a rysy obličeje ovlivňuje u savců nejen genetika, ale i životní styl matky během těhotenství. Jakým směrem, tedy jak tohoto nově zjištěného poznatku využít v praxi, to už je otázkou dalšího výzkumu,“ vysvětlila Kaiser.

Podle plastických chirurgů je sice symetrický obličej na jedné straně znamením krásy, na druhé straně dokonale stejné obě strany obličeje nemá nikdo. Stoprocentní symetrie neexistuje. Dokonce jasně viditelná asymetrie, tedy nerovnoměrnost, je poměrně častá.

O výzkumu profesora Chagina informoval v uplynulých dnech prestižní mezinárodní vědeckých časopis Nature Communications. Klíčová data získal s využitím tzv. reverzního inženýrství, které využívá programy určené pro strojní inženýrství v biologii. Pomocí pokročilých metod lze zobrazit nejen kosti, ale i měkké tkáně, jako je chrupavka nebo svaly.

Právě s tím mají zkušenosti v brněnském institutu Ceitec VUT. „Úzce spolupracujeme s průmyslem, a tak trochu netradičně využíváme průmyslové nástroje v biologickém výzkumu, což není úplně zvykem a může přinést vědecky zajímavý pohled,“ dodala Kaiser.