Článek
Až dosud se mělo za to, že poté, co se vykrmí v Arktidě či Antarktidě, putují uvedení pozoruhodní mořští savci do teplejších částí světového oceánu, aby v nich daleko od přirozených nepřátel zdárně porodili potomstvo.
Sledování osm let
Sledovat kytovce na jejich dlouhé plavbě od obrovských plovoucích ker až ke korálovým útesům vědcům pomáhá i soudobá technika. Robert Pitman, mořský ekolog z Oregonské státní univerzity v americkém Newportu, umístil na 62 kosatek dravých obývajících studené vody kolem Antarktidy miniaturní vysílačky, jejichž signál zachycují družice na oběžné dráze kolem Země.
Navíc jednotlivá zvířata určovali podle zbarvení i na celoročně pořizovaných fotografiích, přičemž je sledovali celkem osm let.
Zjistili tak, že kosatky stihnou během 42 dnů doputovat bez přestávky z vod kolem Antarktidy do Jižního Atlantského oceánu a zpět, přičemž urazí těžko uvěřitelných 9400 kilometrů. Až potud žádné překvapení
Zvířata v amerických národních parcích v době pandemie prosperují
Co ale badatele zaskočilo, byly snímky čerstvě narozených mláďat kosatek z antarktických vod. Až dosud se mělo za to, že kosatky jako četní jiní kytovci přivádějí mláďata na svět jen v teplých mořích, kde mají tito novorozenci lepší podmínky pro vývoj. Pokud ale kosatky rodí mláďata i v chladném moři, proč se potom vydávají na náročné putování do vod blíže k rovníku? Začalo se pro to hledat rozumné vysvětlení.
Vědci si uvědomili, že důvodem pro tak pravidelný tah musí být jev nebo proces, který se čas od času opakuje a jenž je společný všem jedincům.
Rohovatost i zahřátí – obojí se vyřeší
U kosatek, stejně jako u jiných savců včetně člověka, svrchní kůže neustále rohovatí, odumírá a odlupuje se – u lidí se veškerá pokožka obmění asi za tři týdny.
Ve studených antarktických vodách se ale kytovci nedokážou odumřelých buněk v horní vrstvě pokožky zbavit. „Na pokožce se jim proto vytváří tenký žlutý povlak z jednobuněčných organismů s dvoudílnými křemičitými schránkami – rozsivek,“ vysvětlil Pitman v časopise Marine Mammal Science a dodal: „Pokud se rozsivky vyskytují na kůži kytovců ve velké hustotě, mohou nabízet vhodné prostředí řadě škodlivých bakterií.“
Oceány během pandemie ztichly. Vědci doufají, že se v tichu „rozpovídají“ velryby
Navíc, aby si udržely v mrazivé vodě Jižního ledového oceánu příliš nekolísající teplotu těla, kosatky rychle odvádějí krev z pokožky do dalších částí svého organismu.
Kožní buňky proto rostou jen pomalu. Jestliže se ale zmiňovaní draví kytovci, těšící se nelichotivé pověsti nemilosrdných zabijáků, ocitnou ve vodách o teplotě 20 až 24 stupňů Celsia, jejich metabolismus a nejspíše i výměna kůže se významně zvýší.