Článek
Lék podle nich stimuluje kmenové buňky v zubním „nervu“, které pak začínají vytvářet novou zubovinu, tedy mineralizovaný materiál krytý sklovinou. Zuby se tak samy vyléčí.
Zub mívá jistou schopnost obnovovat zubovinu, ta však zatím nebyla dost silná, aby zaplnila větší dutiny a díry, které vznikají při chátrání chrupu. Lék Tideglusib však „vypíná“ enzym GSK-3, který tvorbě nové zuboviny brání. Britští vědci dokonce předvedli, že v jakési „houbě“ z kolagenu je možné umístit tideglusib do děravého zubu. Lék pak nastartuje novou tvorbu zuboviny. Touto metodou bylo možné opravit poškozený zub během šesti týdnů. Kolagenová „houba“ se pak časem sama rozloží.
„Jednoduchost našeho přístupu je ideální pro přirozenou léčbu velkých otvorů, zároveň ale nabízí i ochranu zubního nervu a obnovu zuboviny,“ prohlásil profesor Paul Sharpe, který vedl výzkum nového využití léku.
U myší to funguje
„Aplikace léku, který byl již odzkoušen při klinických testech na Alzheimerovu nemoc, navíc nabízí reálnou příležitost, aby se tento způsob léčby dostal rychle na kliniky,“ dodal podle listu The Daily Telegraph Sharpe. Jeho metoda byla zatím úspěšně testována jen na myších, Nyní jsou na řadě testy na lidech.
Sharpe ale zdůraznil, že při klinických testech na pacientech s Alzheimerovou nemocí bylo již zjištěno, že lék je pro lidi bezpečný. Doufá proto, že pro jeho použití v zubní medicíně nevzniknou velké překážky a že nová metoda do tří až pěti let vstoupí do praxe.
„Je to mimořádně zajímavý a novátorský přístup, vypadá velmi slibně a my se budeme snažit, aby se jej podařilo přenést do klinické praxe,“ uvítal nové zjištění Nigel Carter, vedoucí nadace Oral Health (Ústa a zdraví).