Článek
Astronomický podzim potrvá do zimního slunovratu, který nastane 21. prosince. Dny se zkracují již od letního slunovratu a při rovnodennosti jsou den a noc prakticky stejně dlouhé.
„Sluneční kotouč ale není bodový, navíc se jeho paprsky v atmosféře ohýbají, v den podzimní rovnodennosti tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut. Ve skutečnosti se ‚rovnodennosti‘ nejvíce přiblíží 25. září. Do zimního slunovratu se pak den zkrátí o čtyři hodiny,“ upřesnili odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR na svém facebooku.
| Roční doby se pravidelně střídají proto, že je zemská rotační osa k rovině oběžné dráhy nakloněna v úhlu 23,5 stupně. Severní polokoule se proto na dráze okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání od své životodárné hvězdy. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní, a tedy i v Česku, léto, v opačném případě je zima. |
Při rovnodennosti Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. V pravé poledne (12:52:32 SELČ), kdy bylo Slunce přesně nad jihem, jsme jej u nás spatřili ve výšce 40 stupňů nad obzorem, zatímco na rovníku bychom jej měli přesně nad hlavou.
Bude slunečné počasí s příjemnými teplotami
„A proč letos není podzimní rovnodennost 23. září, jak se to kdysi učilo ve škole?“ ptají se za nás astronomové a sami hned odpovídají:
„Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin 49 minut. To musíme korigovat zařazením přestupných roků, kdy si do kalendáře přidáme jeden den navíc. Proto se den podzimní rovnodennosti a všech okamžiků začátků ročních dob mění. Podzimní rovnodennost může vzácně nastat i 21. září – naposledy se tak stalo roku 643, příště až v roce 2092. Nebo dokonce až 24. září – to se stalo v roce 1931 a znovu to nastane až v roce 2303.“
Pro zajímavost můžeme připomenout, že na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se mimo jiné nachází kamenná skulptura s názvem „Od slunovratu ke slunovratu“ od sochaře Zdenka Hůly (vidět ji můžete na úvodní fotografii článku i na facebookovém příspěvku Astronomického ústavu).
Tato žulová skulptura počítá s účinkem pronikajícího slunečního světla v přirozeném ročním cyklu. Právě v době letního i zimního slunovratu a jarní i podzimní rovnodennosti je zde možné spatřit průnik slunečního paprsku.
FOTO: Lidé mohli po světě pozorovat částečné zatmění superúplňku
Pravé poledne tedy tento den nastalo ve 12:52 našeho času. Skulptura se nachází v historické části původní hvězdárny u Muzea Vojtěcha Šafaříka v prostoru veřejnosti volně přístupném.
Meteorologický podzim již od 1. září
Odlišné rozdělení ročních období mají meteorologové, pro něž podzim začal už 1. září a skončí s posledním dnem listopadu.
Pevně stanovená tříměsíční období byla zavedena pro potřeby jednotného zpracování klimatologických dat.
Jasná kometa na dohled? Astronomové upozorňují na nové blížící se těleso
