Článek
Astronomický podzim potrvá do zimního slunovratu, který nastane 21. prosince. Dny se zkracují již od letního slunovratu a při rovnodennosti jsou den a noc prakticky stejně dlouhé.
„Sluneční kotouč ale není bodový, navíc se jeho paprsky v atmosféře ohýbají, v den podzimní rovnodennosti tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut. Ve skutečnosti se ‚rovnodennosti‘ nejvíce přiblíží 25. září. Do zimního slunovratu se pak den zkrátí o čtyři hodiny,“ upřesnili odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR na svém facebooku.
| Roční doby se pravidelně střídají proto, že je zemská rotační osa k rovině oběžné dráhy nakloněna v úhlu 23,5 stupně. Severní polokoule se proto na dráze okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání od své životodárné hvězdy. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní, a tedy i v Česku, léto, v opačném případě je zima. |
Při rovnodennosti Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. V pravé poledne (12:52:32 SELČ), kdy bylo Slunce přesně nad jihem, jsme jej u nás spatřili ve výšce 40 stupňů nad obzorem, zatímco na rovníku bychom jej měli přesně nad hlavou.
„A proč letos není podzimní rovnodennost 23. září, jak se to kdysi učilo ve škole?“ ptají se za nás astronomové a sami hned odpovídají:
„Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin 49 minut. To musíme korigovat zařazením přestupných roků, kdy si do kalendáře přidáme jeden den navíc. Proto se den podzimní rovnodennosti a všech okamžiků začátků ročních dob mění. Podzimní rovnodennost může vzácně nastat i 21. září – naposledy se tak stalo roku 643, příště až v roce 2092. Nebo dokonce až 24. září – to se stalo v roce 1931 a znovu to nastane až v roce 2303.“
Pro zajímavost můžeme připomenout, že na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se mimo jiné nachází kamenná skulptura s názvem „Od slunovratu ke slunovratu“ od sochaře Zdenka Hůly (vidět ji můžete na úvodní fotografii článku i na facebookovém příspěvku Astronomického ústavu).
Tato žulová skulptura počítá s účinkem pronikajícího slunečního světla v přirozeném ročním cyklu. Právě v době letního i zimního slunovratu a jarní i podzimní rovnodennosti je zde možné spatřit průnik slunečního paprsku.
Pravé poledne tedy tento den nastalo ve 12:52 našeho času. Skulptura se nachází v historické části původní hvězdárny u Muzea Vojtěcha Šafaříka v prostoru veřejnosti volně přístupném.
Meteorologický podzim již od 1. září
Odlišné rozdělení ročních období mají meteorologové, pro něž podzim začal už 1. září a skončí s posledním dnem listopadu.
Pevně stanovená tříměsíční období byla zavedena pro potřeby jednotného zpracování klimatologických dat.
