Hlavní obsah

Konec kariéry může pro profesionální sportovce znamenat potíže

Novinky,

Někteří bývalí profesionální sportovci po konci kariéry složitě hledají uplatnění. Vyplývá to z výzkumu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Sportovci se potýkají s nedostatkem motivace věnovat se jiné činnosti či s nedostatkem znalostí. Řeší i finanční problémy. Pomoci by jim mohli mentoři.

Foto: Petr Janiš, Právo

Co bude, až aktivní kariéra skončí? Nemálo sportovců to začne řešit pozdě. Ilustrační foto

Článek

Život profesionálního sportovce je odlišný od života běžných lidí. Hráči a závodníci si to však podle univerzity většinou uvědomí až ve chvíli, kdy kariéru ukončují.

Výzkum probíhal formou rozhovorů s 16 zástupci kolektivních sportů, kteří byli nejméně pět let po odchodu do sportovního důchodu.

Konec světa

„Pro většinu respondentů našeho výzkumu znamenal konec kariéry konec světa. Zvlášť pokud se jedná o reprezentanty kolektivních sportů, kteří se loučí se sportem třeba i kolem čtyřicátého roku života. Ti musí mít dlouhodobě připravenou strategii, jak se to přesně stane. Až na výjimky to však nedělají,“ vysvětlila vedoucí výzkumu Zora Svobodová.

Při každodenním fungování klubu není prostor, aby management hráče aktivně na konec kariéry chystal.
Karel Večeřa, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, fotbalový trenér

Výsledky by podle ní měly podnítit sportovní svazy, aby se situací začaly více zabývat.

O život po kariéře se příliš nezajímají

Mezi badateli, kteří dělali rozhovory se 16 sportovci a od dalších desítek mají informace, byl i bývalý trenér fotbalové Zbrojovky Brno Karel Večeřa. Na fakultě sportovních studií působí již několik let jako pedagog.

„Při každodenním fungování klubu, který klade důraz hlavně na výsledky a současnou výkonnost, není prostor, aby management hráče aktivně na konec kariéry chystal. Dá se o tom mluvit jen ve chvíli, kdy se mužstvu daří,“ upozornil.

Sám se o to ještě v pozici trenéra snažil. Ne každý z hráčů je ale dle jeho zkušenosti ochotný radám naslouchat. Právě proto, že se o život po kariéře nezajímá.

Mentoři či dálkové studium

Sportovci ve výzkumu už přechodem do běžného života prošli, a dovedli tak zhodnotit, co by jim jej ulehčilo. Výstupem studie je návrh na zřízení pozice mentorů či koučů, s nimiž by se profesionálové mohli radit o krocích, které budou v jejich životě následovat.

Z výzkumu rovněž vyplynulo, že není vždy dobré zůstávat v prostředí, ve kterém jedinec dříve aktivně působil, například v roli trenéra.

„Pokud sportovec nevyhodnotí svůj konec a jeho důvody, často dochází k tomu, že si v sobě nese zkušenosti, které pak mohou negativně ovlivnit jeho případné svěřence,“ dodala Svobodová.

Jednou z cest, jak se na ukončení kariéry připravit, je dálkové studium střední či vysoké školy.

Výběr článků

Načítám