Článek
Hromadu větví už si na zahradě nikdo nespálí. Pálení je nelegální. Pálit se nesmí ani tráva a listí.
„Všechno se musí odvézt na sběrné dvory a tam už si s tím budeme muset nějak poradit, což se nám prodraží a promítne se to v obecních rozpočtech,“ potvrdil starosta Moravského Žižkova na Břeclavsku Josef Osička.
V kompostárně firmy Hantály se zpracovává bioodpad.
Listí, tráva, větve, ořezy stromů a základní bioodpad z domácností a zahrádek musí tím pádem do kompostárny. „Logicky by to znamenalo, že bioodpadu přibude,“ uvedl Jiří Šlancar, ředitel společnosti Hantály ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku, kam sváží odpad zhruba třicet obcí z okolí.
Mají tu i kompostárnu. „Protože se ale za ukládku platí, nemyslím si, že by teď biomasy v kompostárně přibylo,“ nechal se slyšet. Podle něj budou starostové hledat jiné legální cesty, jak biomasu zpracovat. „Třeba tak, že ji podrtí,“ doplnil Šlancar.
Podrtit a zatopit ve škole
A je tomu skutečně tak. Například v obci Vrbice na Břeclavsku sváží přebytečný bioodpad lidem z vinohradů a ovocných sadů a zpracovávají ho.
„Postříhanou révu postupně podrtíme a topíme s tím ve dvou obecních objektech, konkrétně v kulturním domě a ve škole,“ řekl zdejší starosta Tomáš Bílek.
Na ostatní biologický odpad mají lidé k tomu určené hnědé popelnice a ve sběrném dvoře, který je pravidelně otevřený, velký kontejner.
Na pozemcích měst a obcí vznikají černé skládky. Větve ze zahrad už nesmí jejich majitelé pálit.
„Co můžeme, drtíme,“ zmínil také starosta Divák Libor Veverka. Štěpku si místní buď rozeberou, anebo zůstane na obecní skládce.
„Na velkou kompostárnu nevozíme bioodpad z ekonomických důvodů. Nejjednodušším a ekonomicky výhodným řešením by byla malá komunitní kompostárna. Když jsme si ji tady ale chtěli před léty postavit, Jihomoravský kraj nám to nepovolil,“ postěžoval si starosta Veverka.
Na drobné věci pořídila obec pro obyvatele kompostéry do domácností. Velké větve odvezou na obcí určený pozemek.
Kam s ním? Na černou skládku
V Břeclavi mají svoji kompostárnu, kam mohou obyvatelé města bioodpad vozit. I tak v momentě, kdy začala novela zákona platit, ve městě přibyly černé skládky.
„V několika případech jsme se setkali s tím, že lidé hromadu bioodpadu vysypali na městském pozemku. V tu chvíli se to považuje za černou skládku. Technické služby města upozornily, že nemají kapacitu na to, aby takové černé skládky likvidovaly a odvážely do kompostárny,“ sdělila mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.
Město proto začalo upozorňovat občany, že za černou skládku mohou dostat pokutu. „Doufáme ale, že naše upozornění bude mít nějaký dopad a k pokutám nebude potřeba přistoupit,“ dodala Solaříková.
Dělejme to jako dřív
Kromě toho, že starostové berou nové nařízení jako ekonomickou zátěž, ztrácí podle nich i logiku. Část bioodpadu by se podle nich dala zlikvidovat jinak.
„Tak jak byli lidé dosud zvyklí. Na vesnicích bývala hnojiště, kam se biomasa ukládala, zpracovala a zaorala do země a tím se hnojilo a zhodnocovala se půda, což nám dnes chybí,“ uzavřel Osička z Moravského Žižkova.
