Článek
Na snímku je zachycena kometa C/2022 E3 (ZTF). V čase snímání se nacházela mezi fotogenickými hvězdnými uskupeními (tzv. asterismy) „Velkého“ a „Malého vozu“, což jsou hvězdy ze souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda.
Asterismus je výrazná skupina hvězd na obloze, která však nepatří mezi 88 oficiálních souhvězdí. Známé asterismy jsou např. Letní trojúhelník, Velký vůz, Zimní šestiúhelník a Zimní trojúhelník, Velký diamant, Čajová konvice, Ramínko na šaty či Květináč. |
Snímek vznikl na odbočce k Popradskému plesu na silniční magistrále Vysokých Tater okolo druhé hodiny ranní. V době snímání se kometa ještě přibližovala k Zemi, takže se pozvolna zjasňovala a její ohon byl fotograficky výrazný – dosahoval 10 úhlových stupňů, což odpovídá úhlovému rozměru 20 měsíčních úplňků vedle sebe.
Vizuálně podle Horálka tolik výrazná nebyla, nicméně i bez použití dalekohledu byla kometa v místě pozorování ve Vysokých Tatrách viditelná pouhýma očima.
Video z Británie: Nad Kentem se zjevila zelená kometa
Astrofotograf nasnímal celkem 90 jednotlivých půlminutových expozic světelným teleobjektivem. Jednotlivé snímky byly složeny do jediného obrazu metodou tzv. matematického kombinování dat, která výsledný obraz očistila od digitálního šumu a odhalila slabší struktury v ohonu komety i prašné mlhoviny v okolí hvězdy Polárky (vpravo nahoře).
„Teplota v té době klesala prudce dolů, pod -15 °C, tudíž selhávaly i baterie a zamrzaly objektivy. Naštěstí jsem data stihl nafotit dříve, než technika zcela selhala,“ poznamenal Horálek.
- Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day, APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem prof. Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu, spolupracovníci NASA.
Vzácné kometě C/2022 E3 (ZTF) se přezdívá „zelená“ kvůli vzhledu či „neandertálská“, jelikož naposledy kolem Země letěla před zhruba 47 500 lety.
V dalekohledech až do konce března
Kometa ZTF dosáhla největšího přiblížení k Zemi 1. února ve vzdálenosti cca 42,5 milionu kilometru a nyní se už od Země vzdaluje.
Od 2. února začal pozorování vlasatice rušit svit Měsíce, jelikož 5. února nastal úplněk. Bezměsíčná obloha čeká kometu zase od 8. února, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vozky. Dne 9. února vstoupí do souhvězdí Býka. V Býku, tedy vysoko na zimní obloze, uvidíme kometu 11. a 12. února poblíž jasné planety Mars.
To už ale její jasnost bude klesat pod hranici viditelnosti pouhým okem, avšak do konce února bude dobře pozorovatelná v triedrech. V malých dalekohledech (od průměru 7 cm) bude pozorovatelná až do konce března, kdy už ale bude velmi nízko nad obzorem.