Kolébka lidstva leží v Botswaně

Tato oblast severně od dnešní pouště Kalahari byla pro první lidi domovem a zdrojem obživy po desítky tisíc let. Podle deníku The Independent to tvrdí studie v časopise Nature.

„Už nějakou dobu je jasné, že anatomicky novodobí lidé se objevili v Africe zhruba před 200 tisíci lety. Dlouho se ale debatovalo o tom, kde přesně se objevili a jak se šířili,“ řekla profesorka Vanessa Hayesová z univerzity v australském Sydney, vedoucí studie.

Ona a její tým se k určení „kolébky lidstva“ dostali přes krevní vzorky získané od obyvatel Namibie a Jihoafrické republiky. Zkoumali mitochondriální DNA, která se dědí po mateřské linii a jejíž sekvence se nemění po celé generace. Zaměřili se na rodovou linii L0, spojovanou s nejstarší lidskou populací. Sledovali však i další vedlejší linie z různých míst v Africe.

Poznatky získané z genetické analýzy pak propojili s jazykovými a zeměpisnými údaji i s klimatickými modely. Tak jim jako místo zrodu lidstva vyšla dnešní z velké části pouštní oblast Makgadikgadi-Okavango.

Počítačové simulace ukázaly, že „kolísání zemské osy“ v dějinách vedlo k „periodickým posunům v množství dešťů“. Tyto změny klimatu otevřely v okolí jezera „zelené, vegetací porostlé koridory“.

„První z nich vedl před 130 tisíci lety na severovýchod, druhý před 110 tisíci lety na jihozápad, což našim nejstarším předkům umožnilo poprvé migrovat z jejich domoviny,“ řekl profesor Axel Timmermann, klimatolog z jihokorejské Pusanské univerzity. Toto datování je podle Hayesové ve shodě s vysokou genetickou různorodostí moderních lidí.

Výzkumníci soudí, že úspěšnější byla migrační vlna procházející jihozápadním koridorem, která se dostala až k moři, na pobřeží, kde bylo možné najít vydatné zdroje obživy. Ostatně s putováním podél mořského pobřeží jsou spojovány jak migrační přesuny předků člověka, tak první vlny šíření lidstva po světě. Ti, kteří zůstali u jezera, se museli časem přizpůsobit vysychání celé oblasti.

Výzkum vyvolal i řadu kritik. Podle časopisu Der Spiegel soudí paleoantropolog Chris Stringer z Londýnského muzea přírodní historie, že je velmi problematické určovat pomocí genetické analýzy místo vzniku lidstva na tak velkém a složitém kontinentu, jako je Afrika. Stringer připomněl, že tým Hayesové pracoval jen se zlomkem genetického dědictví lidstva.

Americké genetičce Sarah Tishkoffové z Pensylvánské univerzity se zase nelíbilo, že výzkumníci zkoumali jen genetické vzorky dnešních lidí, jejichž výpovědní hodnota mohla být silně ovlivněna množstvím dávných přesunů obyvatelstva.