Článek
„Pití vody může v této situaci pomoci proti žízni a suchu v ústech, ale neodstraní mizérii, bolesti hlavy a nevolnost,“ shrnul výsledky výzkumu hlavní autor nizozemské studie Joris Verster z utrechtské univerzity.
S týmem provedli rozsáhlou expertizu mezi 826 studenty. Zjistili, že 54 procent z nich se po divokém večírku pořádně najedlo. Nevyhýbali se tučným pokrmům v naději, že kocovině uniknou.
Více než dvě třetiny také prokládaly alkoholové rundy sklenicemi vody a více než polovina ji pila i před spaním. Ani tak se ale po bujarém večírku nikdo z nich zásadně lépe necítil.
Žádný piják tomu neujde
Dřívější studie ale uváděly, že až čtvrtina pijáků tvrdí, že kocovinu nikdy neměla. Na to si zase „posvítili“ kanadští vědci, kteří s Nizozemci spolupracovali. I oni sledovali vzorek 789 studentů. Výsledek? Kocovinu nakonec dostali všichni. Ti, kdo řekli, že ji neměli, prostě jen „vypili příliš málo alkoholu, než aby u nich mohla kocovina vzniknout“.
Kanaďané dokonce určili hranici kocoviny. Ukázalo se, že z těch, kdo měli v krvi více než dvě promile, neušel kocovině prakticky nikdo.
Žádná účinná léčba
Hodnota jednoho promile znamená, že litr krve obsahuje gram čistého alkoholu. Všeobecně se uvádí, že dvě promile alkoholu v krvi může mít člověk po vypití deseti desítek piva nebo půl litru 40procentního alkoholu či půldruhého litru vína.
Podle Verstera z toho logicky plyne jasný a nepřekvapující závěr: „Čím více toho vypijete, tím vyšší šanci na kocovinu máte.“ Co ovšem vědci dosud přesně nevědí, je to, co kocovinu způsobuje.
„Nejde jen o dehydrataci. Víme, že to má něco společného s imunitním systémem. Ale dokud nezjistíme, jak ten celý mechanismus funguje, je nepravděpodobné, že na kocovinu najdeme účinnou léčbu,“ přiznal Verster.