Hlavní obsah

Knihovna v Brně zapojila umělou inteligenci, zdarma poskytuje její služby

17. 4. 2024, 11:36

Čte nahlas, text přečte i v jiném jazyce, než byl původní, podle zadaných úryvků či statí vyhledá knihy a publikace, ve kterých byly zveřejněny. Překládá a umí číst i starší typy písma, čte rovněž nevidomým, obrací stránky. Porozumí originálu v cizím jazyce i v mateřštině. Toto a mnoho dalšího nabízí umělá inteligence (AI), kterou mezi knihovnami v zemi začala jako první testovat a bezplatně využívat Moravská zemská knihovna (MZK) v Brně.

Článek

Po skončení zkušebního provozu budou služby AI postupně využívány i v dalších knihovnách, které používají, stejně jako ta brněnská, systém Kramerius (software pro digitální knihovny, pojmenovaný podle jména rodiny nakladatelů a spisovatelů Krameriových - pozn. red.).

Nejde však jen o lokální inovaci. Již několik let je Moravská zemská knihovna součástí evropské sítě knihoven s názvem EOD – Elektronické knihy na objednávku (eBooks on Demand). Ta poskytuje online služby digitalizace historických knih, které již nejsou chráněny autorským zákonem, tedy byly vydány mezi lety 1500-1913, nebo již uplynulo sedmdesát let od úmrtí jejich autora.

„Předností služby EOD je pak netradiční výběr knih určených k digitalizaci – skenovány jsou totiž knihy podle přání badatelů a čtenářů. Momentálně službu EOD nabízí na čtyřicet knihoven z dvanácti evropských zemí. Koordinátorem služby EOD je Tyrolská univerzitní a krajská knihovna v Innsbrucku,“ řekla Novinkám mluvčí MZK Anna Mrázová.

Projekt Elektronické knihy na objednávku se již dříve rozrostl o projekt EOD OPEN, jehož cílem je v online prostředí zpřístupnit veřejnosti bohatou knižní produkci 20. a 21. století. Patnáct institucí z jedenácti evropských zemí tak na společném portálu v digitální knihovně (eodopen.eu), kterou na bázi Krameria staví právě Moravská zemská knihovna, zpřístupní více než patnáct tisíc volných knih.

Jak uvedl náměstek ředitele MZK Petr Žabička, cílem je oslovit více než čtyři miliony lidí.

„Používají se běžně komerčně dostupné nástroje umělé inteligence. Naše inovace však spočívá v tom, že jsme první, kdo tyto nástroje dává zdarma k dispozici široké veřejnosti – čtenářům a především badatelům, což se v knihovnách zatím moc nedělo,“ vysvětlil Žabička.