Článek
Jak nyní informovali zástupci ČZU, vědci vyzdvihují stěžejní roli tzv. asistované migrace, tedy výběru nejvhodnějšího zdroje osiva lesních dřevin, nejlépe přizpůsobeného budoucím klimatickým podmínkám.
V doposud nejrozsáhlejší výzkumné studii tohoto druhu, publikované ve čtvrtek v odborném časopise Nature Climate Change, výzkumníci analyzovali data z 587 lesních provenienčních pokusů po celé Evropě, zahrnujících 2964 různých proveniencí sedmi hlavních druhů lesních dřevin.
- Provenienční pokusy jsou dlouhodobé experimenty, které slouží k porovnání růstu či odolnosti stromů pocházejících z různých geografických oblastí. Data shromažďovaná po několik desetiletí poskytují informace o lokální adaptaci, růstu a přežívání populací lesních dřevin.
Přechod k listnatým druhům nebude stačit
Badatelé operovali s předpověďmi, jak se změní kapacita uhlíkového rezervoáru sedmi hlavních evropských druhů lesních dřevin v průběhu příštích 60 let při různých scénářích změny klimatu.
Spáleniště v Českém Švýcarsku pohltily pionýrské dřeviny
Výsledky jsou následující: změna klimatu výrazně změní vhodnost různých evropských regionů pro různé druhy lesních dřevin. Tyto výsledky sice poukazují na nutnost přechodu od převážně jehličnatých k odolnějším listnatým druhům, studie však zdůrazňuje, že pouhá druhová změna nepostačí.
„Naše modely ukazují, že pokud se při zalesňování a obnově lesů budou i nadále používat místní zdroje osiva, roční uhlíkový rezervoár lesů na starém kontinentu by se mohl do konce století výrazně snížit, a to i v případě přechodu na klimaticky odolnější druhy,“ vysvětlil hlavní autor studie a výzkumník z BFW Debojyoti Chakraborty.
Podle něj by to „drasticky omezilo význam evropských lesů při zmírňování klimatických změn“.
Řešením je podle studie pečlivý výběr zdrojů osiva přizpůsobených klimatickým podmínkám předpokládaným pro konkrétní místo výsadby, byť tyto zdroje např. pocházejí z geograficky vzdálených oblastí.
Tato strategie, známá právě jako „asistovaná migrace“, využívá genetické rozmanitosti v rámci jednotlivých druhů lesních dřevin k zajištění kýženého vývoje lesů a jejich efektivního vázání uhlíku.
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho
„Naše zjištění poukazují na pozoruhodný potenciál asistované migrace pro udržení, nebo dokonce zvýšení kapacity evropských lesů vázat uhlík v kontextu klimatické změny,“ poznamenal vedoucí projektu a korespondenční autor studie z BFW Silvio Schueler.
„Strategickým výběrem zdrojů osiva přizpůsobených budoucím klimatickým podmínkám můžeme zajistit, že obnova lesa bude účinně přispívat ke zmírnění dopadů klimatických změn,“ doplnil.
Tuzemští spoluautoři studie Jaroslav Čepl, Jan Stejskal a Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU míní, že potenciální dopad na české lesnictví se jeví jako velmi významný: vyžaduje podle nich „urychlenou implementaci na národní úrovni a harmonizaci v rámci EU pro zajištění budoucnosti našich lesů a udržení jejich klíčové role pro zmírňování změny klimatu“.
Závěry studie mohou mít výrazný dopad na lesní hospodářství a na ochranu přírody v celé Evropě. „Výzkum poskytuje zásadní vědecké důkazy podporující začlenění asistované migrace do národních a nadnárodních strategií lesního hospodářství,“ zdůraznil Schueler.
Celkově tak studie potvrzuje potřebu další mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, aby se zdokonalily strategie asistované migrace a řešily její potenciální ekologické a socioekonomické důsledky.
ČZU: Projekt likvidace invazních rostlin v národních parcích posloužil ochraně přírody
Vědci z ČZU přišli s metodou na odstranění škodlivin z čistírenských kalů sloužících jako hnojivo
