Klimatická změna zpomalí hurikány a tajfuny. A to není dobré

Vědci varují, že změna klimatu zpomalí pohyb hurikánů a tajfunů (souhrnně označovaných jako tropické cyklony), což povede k tomu, že bouře zasáhnou určité oblasti silnými větry a dešti po delší dobu.

Modely naznačují, že nárůst globálních teplot by vytvořil mohutné proudy, které by foukaly přes oblasti střední šířky a tlačily se k pólům. V kombinaci s určitými odchylkami v počasí by mohly bouře zejména podél východního pobřeží Spojených států či v obydlených oblastech v Asii zpomalit o 3,2 kilometru v hodině.

„Toto je první studie, o které víme, že kombinuje fyzikální interpretaci a důkazy z klimatických modelů, že budoucí oteplování by mohlo vést k významnému zpomalení pohybu hurikánu,” konstatoval vedoucí analýzy, klimatolog Gan Zhang z Princetonské univerzity v USA.

Jeho tým shromáždil klimatické údaje za posledních 70 let a vybral šest možných vzorců oteplování pro globální klima. Poté vědci spustili ve své simulaci 15 různých možných počátečních podmínek pro každý ze šesti vzorců a přišli s 90 možnými prognózami.

Poté Zhang v počítačových modelech nechal nastavit předpoklad, že se světové hladiny oxidu uhličitého zčtyřnásobí a průměrná teplota planety vzroste přibližně o 3,9 stupně Celsia. A to jim dalo onen výsledek. Klimatologové zvolili takovou úroveň oteplení (+3,9 °C), protože se předpokládá, že by se tohoto bodu dosáhlo na přelomu století, pokud by se nepřijala veškerá opatření k omezení fosilních paliv.

Data odhalila, že rotace bouřkového systému tropické cyklony by se tedy zpomalila asi o 3,2 km/h, což odpovídá 10 až 20 procentům jejich obvyklé současné rychlosti, když se vyskytnou v zeměpisných šířkách poblíž Japonska či New Yorku.

Zhang jako příklad zmiňuje hurikán Harvey, který se v roce 2017 dostal přes Atlantik do Texasu a Louisiany a způsobil devastující záplavy, připravil o život 68 lidí a napáchal škody ve výši 125 miliard dolarů (přes tři biliony korun), připomíná list The Daily Mail.

Jedním z důvodů, proč byla tehdejší bouře tak destruktivní, je to, že se právě pohybovala pomaleji a přetrvávala déle.

Novinky již letos psaly, že v následujících obdobích může i podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) počasí „bláznit”. Globální oteplování, přesněji globální změny klimatu, totiž s sebou ještě více než samotné plíživé zvyšování průměrných teplot přináší právě hlavně vyšší výskyt extrémů v počasí.

To pro Novinky potvrdila také Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress, která zmínila i několik konkrétních prognóz pro zbytek letošního roku s odkazem na americkou North Carolina State University, která vydala první nástřely, jak bude vypadat letošní hurikánová sezona v Atlantiku. Ta startuje 1. června a končí 30. listopadu a má být aktivnější než obvykle.

Očekává 18 až 22 pojmenovaných bouří, 8 až 11 hurikánů a z toho 3 až 5 vysokých kategorií. Univerzita tak usuzuje tak na základě teploty hladiny Atlantického oceánu a podmínek pro vznik jevu La Niña (ten je charakterizován zesílením pasátů a následným zesílením studeného Peruánského proudu), které vedou k aktivnějšímu vzniku hurikánů. Rok 2020 se tak srovnává s roky bohatými na hurikány, tj. 2010, 2011, 2016 a 2017 a hurikány Matthew, Harvey, Irma či Maria.

„Loni v září počasí v Evropě ovlivnily hned dva ex-hurikány Dorian a Gabrielle. Není to poprvé, co na podzim ex-hurikány počasí nad starým kontinentem ovlivní. Vliv na počasí u nás mají zejména ty hurikány, které se z Karibského moře vydají na sever podél pobřeží Spojených států a po svém zeslábnutí se mění na běžnou tlakovou níži nad severním Atlantikem. Většinou přinesou větrné počasí a déšť,” vysvětlila Honsová.

Raritou podle ní bývá ve Středomoří tlaková níže, která v některých znacích připomíná hurikán, tedy vytvoří se v ní oko s minimem oblačnosti. Jedná se o poměrně vzácný jev, který nazýváme tzv. medikánem.