Článek
Avšak i mezinárodní jazykové certifikáty ztrácejí na významu, protože firmy kladou čím dál větší důraz na prokázání skutečných dovedností, jak vyplývá z vyjádření zástupců škol.
Zájem o vyšší státnici pro překladatelský či tlumočnický obor
Podle ředitele Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Prahy Aleše Nováka upadá zájem hlavně o základní státní jazykovou zkoušku, která je na úrovni středně pokročilé (B2).
„Pár desítek kandidátů za rok je, ale nejsou to ta čísla, která byla někdy v 90. letech, kdy jsme měli třeba 600 až 700 kandidátů z angličtiny,” řekl.
Pětina českých studentů VŠ neumí dobře žádný cizí jazyk, zjistil průzkum
Stabilnější je podle Nováka zájem o vyšší úroveň státnic, takzvanou všeobecnou nebo speciální pro překladatelský či tlumočnický obor, která je ze zákona podmínkou pro jmenování soudních tlumočníků.
Zájem o kurzy v pražské jazykovce spíše opět opadne
Jazyková škola hlavního města Prahy je pokračovatelkou státní jazykové školy, která byla založena před 100 lety a později si vybudovala pověst jako „jazykovka na Národní”. Dnes sídlí ve Školské ulici v Praze 1.
Zatímco v 90. letech chodilo do jejích kurzů kolem 5000 lidí ročně, od roku 2009 čelila v důsledku krize i růstu konkurence výraznému odlivu studentů. Ten se jí podle ředitele podařil zastavit zhruba před třemi lety. V poslední době ji navštěvovalo kolem 1100 lidí ročně.
Prezidentkou světové organizace angličtinářů bude poprvé Češka
Kvůli nejisté situaci kolem koronaviru se ale podle Nováka dá čekat, že zájem o kurzy zase spíš opadne.
Raději certifikát než státnice, raději pohovor než certifikát
Právo jazykové zkoušky mělo podle statistik ministerstva školství loni v ČR 20 samostatných jazykových škol a 26 zařízení při jiných školách. Do všech těchto škol chodilo loni 8044 lidí. Státnice v nich složilo o rok dříve 378 zájemců, z toho většina na základní úrovni.
Vyšší, tzv. všeobecnou státnici udělalo 64 lidí, překladatelskou 25 a tlumočnickou dva. Ve školním roce 2009/2010 absolvovalo jazykové zkoušky 1084 přihlášených, tedy zhruba třikrát víc.
Certifikáty si dělají zejména ženy na mateřské dovolené, aby měly snazší hledání práce po návratu na pracovní trh, a také studenti kvůli studiu v zahraničí či ti, kteří se cílovým jazykem živí.
Podobně jako řada soukromých škol mohou jazykové školy s právem státní zkoušky nabízet i zkoušky k mezinárodním jazykovým certifikátům, jako je Cambridge English. Zájem o ně je podle Nováka ve škole, kterou vede, ve srovnání se státnicemi zhruba dvojnásobný.
„V soukromých školách sdružených v Asociaci jazykových škol (AJŠ), do kterých loni chodilo kolem 93 tisíc lidí, je chce získat zhruba 20 procent klientů,” uvedla předsedkyně asociace Marcela Hergesselová. AJŠ má v současnosti 43 členů.
„V naší škole se na klasické státnice nikdo nepřipravuje už asi 10 let. Jediné, které se ještě dělají, jsou ty tlumočnické, a to kvůli tomu, aby se právě zájemci případně mohli stát soudními tlumočníky,“ doplnila pro Novinky Dana Štefková z CC školy jazyků v Českých Budějovicích.
„Ve výběrových řízeních i při akreditaci MŠMT jsou jako prokázání kvalifikace lektorů vyžadovány mezinárodní certifikáty na úrovni C1 SERR, toho se také držíme a na tyto certifikáty se studenti i lektoři pravidelně připravují. V němčině pak Goethe Zertifikat, ve španělštině DELE, zde zkoušky celkem pravidelně probíhají. Ustupuje ale zájem o nižší úrovně, začíná to až na B2 a výš,“ popsala.
Neúspěšnost u ústních maturit vzrostla
Podle výkonného ředitele společnosti James Cook Languages (JCL) Jakuba Juhaňáka ale i zájem o mezinárodní jazykové certifikáty v posledním desetiletí poklesl. Důvodem je podle něj to, že firmy již certifikátům nepřikládají takový význam při přijímacích pohovorech a vybírají si uchazeče spíš na základě pohovoru v daném jazyce. JCL se specializuje na firemní jazykové vzdělávání.
S tvrzením, že pro zaměstnavatele je podstatná především samotná schopnost plnit v cílovém jazyce pracovní úkoly, souhlasí i Štefková. Certifikáty podle ní pomohou vylepšit životopis (CV) a dají nějakou představu, ale stejně se pak vše ověřuje v konkrétní praxi.
„Dané certifikáty si dělají především ženy na mateřské dovolené, aby měly snazší hledání práce po návratu na pracovní trh, a poté studenti – kvůli studiu v zahraničí nebo ti, kteří se cílovým jazykem živí,“ vysvětlila jednatelka budějovické školy.
Výuka češtiny pro cizince
Vedle cizích jazyků, mezi kterými výrazně dominuje angličtina, zaznamenali zástupci jazykových škol v uplynulých letech velký zájem také o výuku češtiny pro cizince. Kromě výše zmíněných odborníků to potvrdila i Marie Jelínek z jazykové školy Skřivánek.
Letní škola češtiny se uskuteční jen v Olomouci. Očekává zájemce hlavně ze zemí EU
Jazykové školy s právem státní zkoušky nabízejí cizincům zkoušku z češtiny, která je pro občany ze států mimo EU jednou z podmínek k získání trvalého pobytu v ČR.
Ve školním roce 2018/2019 se této zkoušky podle dat ministerstva školství zúčastnilo 2185 lidí. Uspělo 1404 z nich.