Článek
Období vzniku keramiky vědci upřesnili radiokarbonovým datováním, které je založeno na výpočtu stáří ze vzorků odebraných z původně živých organismů. Staří lze vypočítat podle poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C.
Stáří stanovili podle trav v keramice
Keramická nádoba ze Santovky, dochovaná v podobě střepů, byla vypálena při relativně nízkých teplotách kolem 600 stupňů Celsia, což bylo ověřeno i experimentálně. Jinými slovy si vědci vyrobili a vypálili kopie nalezené keramiky. Potvrdili si tak, že díky primitivnímu způsobu výpalu zůstaly zachovány zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav.
„Přidávání organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo hlíně na výrobu keramiky tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro kočovný způsob života lovecko-sběračských skupin,“ řekl Novinkám hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
U Kutné Hory objevili neznámou zemědělskou osadu z mladší doby kamenné
Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva podporují podle vědců hypotézu, že tuto keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli zemědělci. Tento předpoklad byl podpořen i lipidovou analýzou zkoumající zbytky tuku v keramice - ta naznačuje, že v nádobách byly připravovány pokrmy z masa divokých přežvýkavců.
Díky analýze půd ze Santovky výzkumníci také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější než deset kilometrů od tohoto místa. Svědčí to o obrovském teritoriu, na kterém se tyto lovecké skupiny pohybovaly.
Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu se zemědělským způsobem života a vším, co je s ním spojeno.
Archeologové v Brně objevili příkop, který si kolem svého pochodového tábora postavili Římané
Keramika byla u Santovky nalezena v roce 2011, ale její detailní výzkum se konal až od roku 2020. Podílel se na něm tým vědců z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a University of York.
Svůj výzkum badatelé publikovali v prestižních časopisech Radiocarbon a Nature Scientific Reports.