Ke znovuoživení mamutů by mohlo dojít v roce 2028

Vědci ze společnosti Colossal Biosciences, která se zabývá biotechnologií a genetickým inženýrstvím, intenzivně pracují na znovuobnovení genomu mamuta srstnatého. Pomocí objevených vzorků se pokouší vyplnit mezery v DNA moderních slonů indických. Ti s původními mamuty sdílí až 99,6 procenta svého genomu.

Po rekonstrukci správného genomu plánují vědci mamutí embryo vložit do dárcovských vaječných buněk slonů. Následně tato vajíčka mimotělně oplodnit a implantovat je do náhradních zvířat. Pokud se vše vydaří, bude důležité naleznout místo, kam bude vhodné tato „znovudivoká“ zvířata vypustit.

Najít partnery, kteří nechají zvířata na svou půdu umístit, ale nebude jednoduché. „Bude to velmi charismatické stvoření,“ poznamenal ředitel a spoluzakladatel vědecké společnosti Ben Lamm pro server Daily Mail.

Nakonec se ale populace mamutů prý usadí v tundře. Společnost Colossal tvrdí, že chování mamuta srstnatého při hledání potravy by vyživovalo travnaté porosty tundry. Tyto houštiny by zase zachycovaly tuny atmosférického uhlíku a chránily tak tající permafrost (trvale či dlouhodobě zmrzlou půdu). Než se ale zvířata budou moci v tundře potulovat, budou muset výzkumníci splnit ještě řadu milníků.

Vzorky genomu mamuta srstnatého byly nalezeny v souvislosti s táním permafrostu v polárním kruhu. V dané oblasti jsou pozůstatky tohoto druhu odhalovány stále častěji a jsou tak nezbytnou součástí genetického materiálu pro výzkum.

Kromě mamuta srstnatého také společnost Colossal pracuje např. na znovuoživení druhu dronte mauricijský (známý jako pták dodo i jako blboun nejapný) či vakovlka tasmánského (známý též jako tasmánský vlk či tasmánský tygr).

Vakovlk vyhynul v první polovině 20. století kvůli jeho vysokému odlovu. Tamní farmáři byli přesvědčeni, že zvířata zabíjí jejich ovce, a tak australská vláda vypsala na odlov zvířat odměnu. Jak se ale později ukázalo, tato informace nebyla pravdivá a živočichové tak byli vyhubeni zcela zbytečně.

Nedávný průzkum pracovníků Colossal Biosciences ukázal, že 77 procent z 3012 respondentů odpovědělo pozitivně na otázku, zda by se odborníci měli pokusit přivést tasmánské tygry zpět do australské přírody. To je pro vědce zásadní, protože pokud nedokážou veřejnost ujistit, že vypuštění vyhynulých zvířat zpět do volné přírody bude bezpečné a efektivní, pak je celý jejich projekt odsouzený k zániku.

O otázce znovuobnovování se v odborných kruzích vede řada debat. Někteří naopak tvrdí, že snahy o zabránění vyhubení jsou čistou ztrátou v podobě ztracených vědeckých zdrojů.

Společnost Colossal to se svým úmyslem o znovuoživení některých druhů zvířat bere velmi vážně. Od svého spuštění v roce 2021 se personál společnosti rozrostl na 115 vědců na plný úvazek a 60 externích spolupracovníků. Zároveň mají i širokou podporu veřejnosti. Podle ředitele Bena Lamma získala společnost finanční prostředky v přepočtu ve výši pěti miliard Kč. Mezi investory se objevují i firmy jako At One Ventures či Climate Capital, které se zabývají ochranou životního prostředí.