Kdy přistálo letadlo na Rudém náměstí v Moskvě? Studenti v Chebu soutěžili v dějepisných znalostech

Finálová část soutěže, které pro velký zájem gymnázií předcházela na jaře krajská kola, se uskutečnila již po dvaatřicáté. Každou školu v Chebu reprezentovali tři studenti.

Otázky se týkaly období od roku 1975 do konce století. Soutěž nesla název Od stínu studené války ke světlu demokracie. Pořádá ji Nadační fond Gaudeamus při Gymnáziu Cheb.

„Je to největší soutěž v České a Slovenské republice v dějepise gymnázií,“ uvedl její organizátor Miroslav Stulák.

Vítězem letošního ročníku se stalo gymnázium z Loučanské ulici v Praze. Na druhém místě skončilo gymnázium v Jihlavě a třetí gymnazisté z Konstantinovy ulice v Praze.

„Vítězové získali z 230 možných bodů 216,“ kroutil nevěřícně hlavou Stulák. „To je ohromné. Vítězové seděli v první řadě, takže nemohli podvádět. Klobouk dolů,“ uznale dodal organizátor.

„První ročník soutěže se uskutečnil v roce 1992 a dnes (ve čtvrtek) probíhal třicátý druhý,“ pokračoval Stulák s tím, že v roce 2020 se soutěž kvůli covidovým opatřením neuskutečnila.

„Soutěžilo 225 studentů z pětasedmdesáti gymnázií,“ pokračoval pedagog. „Gymnázia reprezentují tříčlenná družstva, která vzešla z krajských kol, jež se konalo v dubnu,“ doplnil.

Studenti soutěžili ve znalostech evropských dějin od roku 1975, tedy od helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Za připomenutí v této souvislosti stojí, že Sovětský svaz kladl v první polovině 70. let důraz na nedotknutelnost evropských hranic, zatímco západní mocnosti prosazovaly především dodržování lidských práv, rozšiřování všestranných kontaktů a volný tok informací přes hranice. Závěrečný dokument, který zahrnoval oba principy, podepsalo 33 evropských států, USA a Kanada.

V otázkách byla ale i mnohá další témata od zmíněného roku 1975 až po konec 20. století. Netýkala se výhradně jen politických záležitostí, ale např. i sportu. Studenti, aby odpověděli správně, se tak museli orientovat i ve fotbale, závodech formule jedna nebo v atletice. Na druhou stranu museli mít povědomí i o kultuře, protože některé otázky se týkaly světového filmového umění nebo populární hudby.

Soutěž byla čtyřkolová, přičemž v prvním kole studenti kroužkovali správné odpovědi, ve druhém je doplňovali dopsáním a ve třetím mj. měli odpovídat, která kapela nebo zpěvák zrovna na promítacím plátně předvádí své umění. Zejména ty z druhé poloviny 70. let minulého století vyvolávaly u některých studentů úsměv či rozpaky.

Nejlepší tým soutěže získal notebooky a škola počítač. „Druhá cena jsou rovněž notebooky a tiskárna a třetí cena televize pro školu a pro studenty chytré hodinky,“ prozradil Stulák. „Celkově stály ceny 187 tisíc korun,“ zmínil.

„Jsou tam těžké otázky a nejzajímavější jsou asi v třetím kole,“ konstatoval manažer. Otázky z dějepisu z let 1975 až 2000 pro studenty vybírali čtyři renovovaní profesoři historie vysokých škol z obou republik.

První ročníky soutěže začínaly v hlubokých dějinách a nyní pokročily do nedávné minulosti. „V příštím roce se chceme věnovat klíčovým světovým okamžikům 20. století,“ konstatoval Stulák s tím, že případné další ročníky pravděpodobně nechá na rozhodnutí ministerstva školství.

Hosty soutěže byli v Chebu slovenská velvyslankyně v České republice Ingrid Brocková, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová či někdejší předsedové vlád Vladimír Špidla a Jan Fischer, kteří v krátkých projevech popřáli soutěžícím.