Článek
Návrh změn připravila vedení úřadů společně a nyní jej pracovníkům ministerstva práce.
V současnosti mohou nezaměstnaní, kteří se chtějí práci vyhnout, nabízené zaměstnání na oko přijmout. Po několika dnech z něj ale ve zkušební lhůtě někteří odcházejí. Úřady práce je poté znovu zaregistrují. Mohou mít opět nárok na dávky v hmotné nouzi a případně na podporu v nezaměstnanosti.
Podle zástupců úřadů tak mohou získávat peníze bezpracně i mnoho let. Za nezaměstnané navíc hradí sociální a zdravotní pojištění stát. Někteří z nich přitom podle zkušeností úředníků pracují načerno. Podle odhadu Jana Tesaře, ředitele Úřadu práce ve Svitavách, takto podvádí asi pět procent příjemců podpor v nezaměstnanosti a 95 procent lidí, kteří získávají dávky.
Úřady chtějí dát stop nekalým praktikám
"Kdo za posledních šest měsíců odejde dobrovolně z vhodného zaměstnání bez vážného důvodu - a toto zaměstnání bylo zprostředkováno úřadem práce, nemůže být znovu přijat do naší evidence. Podle mě je to maření součinnosti, které je již takto trestáno," přiblížil návrh Tesař.
Co je vhodné zaměstnání a jaké jsou vážné důvody, zákon o zaměstnanosti již definuje. U míst, která si lidé najdou sami, by sankce podle autorů neplatila. To by mělo motivovat k hledání práce. Návrh by úřady práce rády zařadily k připravované novele zákona o zaměstnanosti.
Nezaměstnaní si na dávkách zakládají „živnost“
S podobným opatřením v novele již počítá ministr práce Petr Nečas (ODS). Zvolil ale mírnější podobu. Podle jeho návrhu by totiž podporu v nezaměstnanosti neměli dál dostávat lidé, kteří v posledním půlroce z úřadem zprostředkované práce odešli sami bez vážných důvodů nejméně dvakrát.
V evidenci Úřadu práce ve Svitavách je asi 4500 nezaměstnaných. Práci se podle jeho ředitele vyhýbá až 1000 lidí. Jim by podle návrhu úředníků stát a radnice nemusely žádné peníze vyplácet a další náklady by se ušetřily za pojištění. "Pochopili by, že už na tom nemohou založit živnost. Dnes z dávek získaných obcházením zákona žijí celé rodiny," dodal Tesař.