Článek
Výstava Knedlík – Kloss – Knödel aneb Knedlíkové nebe trvá v Praze od 12. března do 30.května. Vznikla v rámci tříletého česko-německého projektu Městského muzea v Deggendorfu, Domu franckých dějin v Abenbergu a Muzea Cheb.
Výstava vychází z původní německé verze realizované v Deggendorfu a je rozšířena a doplněna o část českých reálií. Národnímu zemědělskému muzeu Praha výstavu zapůjčilo chebské muzeum.
Gastronomický fenomén
Výstava se zaměřuje na prezentaci gastronomického fenoménu bavorské a české kuchyně - knedlíku - muzejními prostředky. Zachycuje historii tohoto pokrmu v českém i německém prostředí, zmíňuje i celoevropské souvislosti.
Prezentuje kuchyňské vybavení potřebné pro výrobu knedlíků, knedlíky najdete v mnoha textech a na fotografiích, knedlíky se odrážejí v písních, v literatuře, v pohádkách či pověstech. Kuchyně s knedlíky všeho druhu je místem pohody a přátelství.
Doprovodný program k výstavě tvoří mj. ochutnávkové akce pro veřejnost, speciální program je připravován také pro školy. Součástí výstavy je i česko - německý katalog a také texty ve výstavě jsou dvojjazyčné.
„Návštěvníci si mohou dopřát knedlíky ovocné, bramborové nebo houskové včetně karlovarských a vídeňských. Kuchařský tým zároveň představuje výrobu bramborových knedlíků plněných škvarky, uzeným masem i cibulkou,“ popisuje mluvčí muzea Lubomír Maršík.
Hnětení těsta naživo
Přímo v expozičních prostorech mohou návštěvníci sledovat zručné kuchařky při hnětení těsta. „Kvalita bramborového knedlíku záleží na bramborách. Musí být uvařené předem a strouhat se teprve druhý den," řekla o tajemství své kuchyně nepomucká kuchařka Jana Augustová. Podle ní záleží také na zručnosti kuchařů. „Je potřeba někdy vyvinout také sílu, pracovat rychle, aby těsto nezřídlo,“ dodala.
Italové dobyli svět pizzou, my to zkoušíme po svém
Podle výrobců knedlíků je tento produkt přitažlivý mimo jiné tím, že má v Česku tradici. „Když Italové dobyli svět s pizzou, my to zkoušíme s knedlíkem. To je naše motto," říká jeden z vystavovatelů Radek Horil z firmy Svoboda. Podle něj je knedlík vnímaný jako chutný produkt, který není nijak náročný ani finančně. „Je to za málo peněz hodně muziky. Mnoho nestojí a je to vynikající věc. Chutná i cizincům, i když se na něj nejprve dívají s nedůvěrou. Říkají mu 'mokrý český chleba'. Když ho ale ochutnají, vracejí se k němu,“ uvedl.
Knedlík pohledem encyklopedie
Knedlík je vařený pokrm vyrobený z těsta. Složení těsta se podle různých receptů velmi liší. Knedlíky mohou být bez náplně nebo s nejrůznější náplní. Formují se do tvaru koule nebo šišky a vaří se v osolené vodě nebo v páře. Ve starověku i středověku se názvem knedlík označovaly kuličky či šištičky z masa a máčené housky. Zhruba od 17. století se začala využívat jako základ i mouka. Na počátku 19. století se objevuje název „knödel“, což se do češtiny přeložilo jako knedlík. Tehdy nebyly přílohou k masu, ale hlavním jídlem. Postupně vznikaly různé jejich varianty, používala se i rýže, různé náplně a tvary. A vznikaly i typické národní pokrmy, např. známé Vepřo knedlo zelo.
Zdroj: Wikipedia