Článek
„Nejčastější formou jsou verbální útoky realizované prostřednictvím mobilního telefonu či internetu a obtěžování prostřednictvím prozvánění. Jde i o útoky na sociálních sítích. Zachytili jsme také vyhrožování učiteli či jeho zastrašování, případně šíření ponižující či zesměšňující fotografie,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (UP).
Rozšířené je šíření ponižujících videí. Kopecký připomíná, že většina těchto situací je vyprovokovaných. Žáci učitele schválně vyprovokují, aby ho mohli natočit.
Vedení školy o tom často neví, útočníky zároveň nejsou jen žáci, ale také například jejich rodiče.
Výzkum uskutečnilo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci ve spolupráci se společnostmi O2 Czech Republic a Seznam.cz.
„Cílem bylo zjistit, jak je kyberšikana četná, kdo ji páchá a co lze proti tomu dělat,” uvedl Kopecký. Upozornil však, že ne každý kybernetický útok je přímo kyberšikana. „Takřka pětina českých učitelů se v minulosti stala terčem kybernetického útoku, konkrétně 21,73 procenta. Z toho 6,19 procenta v posledních 12 měsících a 14,68 procenta dříve než v posledních 12 měsících,” představil výsledky výzkumu.
Z celkového počtu 5136 respondentů pocházela více než polovina ze základních škol a 78 procent z nich byly ženy.
Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost společnosti Seznam.cz, si uvědomuje, že prevence je základ. „Nechceme čekat na další nešťastný případ, který proběhne všemi českými médii. Jsme provozovatel služeb, které mohou být zneužity jako nástroj kyberšikany. Proto nás zajímá, jak můžeme ochranu našich uživatelů posunout zase o stupeň dál," řekl.
„Na základě výsledku výzkumu rizikového chování dětí jsme část poznatků přímo implementovali na naše sociální sítě například Lidé.cz. Konkrétně jsme rozklíčovali většinu podvodných technik útočníků a sexuálních loudilů a dokážeme jednoduše odhalit i falešné profily,“ popsal Novinkám Kožíšek.
„Zajímavé je, že ze spousty škol jsme dostali odpověď, že oni tam přece žádnou šikanu nemají,” doplnil.
Pachateli jsou i rodiče
V téměř 40 procentech případů byli pachateli žáci ze školy. Agresorem se však stávají někdy i rodiče daného žáka. Jde o osm procent případů. Ve čtvrtině případů se pachatele nepodařilo odhalit.
„Děti jsou digitálním technologiím často otevřenější než jejich rodiče i učitelé. Bohužel si nedokážou uvědomit všechna rizika nebo důsledky svého chování,“ komentoval již dříve výzkum Ctirad Lolek, ředitel lidských zdrojů O2 Czech Republic. Jeho kolega Jan Piskáček připomněl možnost volání na linku bezpečí.
Výzkum rovněž hledal odpovědi na to, kdo o kybernetickém útoku či kyberšikaně učitele věděl. V téměř třetině případů o útoku podle slov dětí věděli kolegové učitelů, zatímco vedení školy bylo informováno pouze v 15 procentech případů.
Dlouhodobé útoky jsou výjimečné
Převažují útoky krátkodobé. Z 1062 zjištěných incidentů jich 456 trvalo jen týden. Dlouhodobé útoky jsou spíše výjimečné. Kybernetická agrese se děje v ČR prakticky denně, jde ale o jednorázový útok, třeba formou SMS zprávy.
„Ne každý kybernetický incident, který učitelé zažívají, lze považovat za kyberšikanu. Ta probíhá opakovaně po delší dobu, je intenzivní a má na oběť prokazatelný dopad. Podle této definice můžeme říci, že skutečnou kyberšikanu v posledních 12 měsících zažilo 3,52 procenta učitelů, tedy 181 z 5136 respondentů,“ doplnil Kopecký.
Někteří učitelé problém ignorují
Učitelé nejčastěji využívají strategie zaměřené na přímé odstranění či zablokování závadného obsahu z internetu. Téměř deset procent respondentů si o incidentech uchovává screenshoty komunikace nebo záznamy SMS.
Osm procent učitelů se pokusilo pachatele vypátrat, ale stejné množství se rozhodlo situaci ignorovat s tím, že buď není závažná, nebo že snad sama odezní. K sebevraždě jsou učitelé dohnáni jen naprosto výjimečně, nicméně dopady na zdraví už tak řídké nejsou.
Vyskytují se i případy, kdy pedagogům někdo nabourá e-mail či sociální sítě. Pedagogové by neměli používat univerzální hesla.
Výzkum kvituje Vladimír Sklenář z týmu prevence ministerstva školství. V souvislosti s tím chce MŠMT do konce června připravit nový metodický pokyn pro učitele, stejně tak navýšit prostředky na primární prevenci.
„Problém je, že se většinou řeší až to, co se odehrálo,” řekl. „Školy mají i omezené pravomoci ve vylučování žáků.”
Detailní výsledky výzkumu Univerzity Palackého jsou ke stažení zde.
