Článek
Odklad si často vydupou rodiče, neboť se obávají náporu, s kterým se děti v první třídě potkají. Někdy jim na odklad raději kývnou i psychologové v poradnách, kteří by jinak dítě do školy poslali.
Česká školní inspekce ve své výroční zprávě za loňský rok napsala, že se „dlouhodobě nedaří výrazněji snížit počet dětí s odkladem povinné školní docházky“. Inspektoři podotkli, že počet dětí s odkladem v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě.
Podle psychologa Miroslava Hudce z Pedagogicko-psychologické poradny v České Lípě tkví problém v nastavení systému a v tradici.
„Pětina odkladů je stabilní číslo, které se za asi čtyři desítky let, co pracuji v pedagogicko-psychologické poradně, nikdy příliš nelišilo. Když, tak leda o jednotlivá procenta,“ sdělil Právu Hudec.
Potvrdil také zjištění ČŠI, že nejčastěji si odklad nástupu do školy pro své dítě přejí samotní rodiče. Podle něj však mají z nástupu do školy často zbytečné obavy.
Na druhou stranu bez doporučení psychologů by dítě odklad nedostalo. Neměnný počet odkladů Hudec vysvětluje omezenými možnostmi poraden. „Dítě zde nemůžeme držet hodinu, to by nevydrželo. Za dvacet nebo 25 minut, co trvá vyšetření, toho tolik nezjistíte. Třeba právě odolnost vůči únavě nezměříte, pokud vám to nevzdá po deseti minutách,“ uvedl Hudec.
Školka je má lépe připravit
Pokud testy vyjdou dobře, ale rodič tvrdí, že se dítě do školy netěší, odpoledne nevydrží bez spánku, a tváří se dostatečně zkroušeně, většinou si psycholog nebude chtít vzít na svědomí možnost, že by dítě mělo později problémy, a doporučení podepíše.
V jiných evropských zemích takové problémy s častými odklady nemají. „Ve většině zemí EU se při přijímání dětí k plnění povinné školní docházky zohledňuje pouze věk dítěte. Odklad školní docházky není možný nebo se odklady vyskytují opravdu v minimální míře. Procento v těchto zemích je tedy nulové či mizivé,“ sdělil Právu Ondřej Andrys z ČŠI.
Hudec uznává, že velký vliv může mít nastavení systému a přístup učitele.
„Starý bonmot říká, že česká škola se od anglické liší v tom, že v české jsou neurotizovány děti a v anglické jsou neurotizovány učitelky. Učitelé tam dostávají zabrat, protože berou děti všech sort včetně cizojazyčných, což už je ale dnes i u nás,“ uvedl psycholog.
„Je fakt, že rodiče mi před nástupem dětí do škol pokládají dotazy, jako by jejich dítě mělo nastoupit na univerzitu,“ dodal. Poznamenal ale, že řada učitelů 1. stupně umí s malými dětmi dobře pracovat.
Poslední rok školky zdarma
Důležitá je předškolní příprava. V Anglii je povinná, ale děti nastupují do přípravek ve školách, takže je přechod do školy podle Hudce plynulejší a děti mají čas si ke škole vytvořit vztah.
V roce 2011 české ministerstvo školství do zákona prosadilo poslední rok školky zdarma. Pro každého předškoláka, jehož rodiče projeví zájem, se musí najít místo.
Změna měla přivést do školek děti z chudých a sociálně slabších rodin, které by do školky nenastoupily, rodiče se jim nevěnují, na školu pak nejsou připraveny a dostávají odklad.
K žádné změně zatím přesto nedošlo. Proto žhavý kandidát na ministra školství Marcel Chládek (ČSSD) přišel s opatřením. Chce poslední rok předškolní docházky zavést jako povinný, od čehož si slibuje, že se vyrovnají rozdíly mezi sociálně slabšími dětmi a ostatními. Do posledního ročníku školky nenastupuje zhruba sedm procent dětí.