Článek
Evropská komise (EK) v prosinci 2013 vydala nařízení, která říkají, do jakých oblastí mají členské státy investovat peníze z EU. Tematických cílů je jedenáct, nachází se mezi nimi také školství. U každé oblasti musí být naplněny předběžné podmínky. Když je členský stát nenaplní, EK nebude danou oblast podporovat.
„Vyplňují se akční plány, které pak posíláme na EK, ta to následně schválí, nebo tam chce ještě něco doplnit,“ popisuje Šlechtová.
„Nastavení čerpání je náročné, zvlášť když se snažíme, aby se v tom žadatelé vyznali. EK nám navíc říká, kolik z vybojovaných peněz máme dát kterým cílům.“
Předběžných podmínek je 40 a každá z nich má subkritéria, těch jsou řádově stovky. EK považuje za splněnou podmínku pouze takovou, která má splněna všechna subkritéria a na způsobu splnění je mezi ČR a EK shoda. Obvykle se nepodaří vyčerpat vše. [celá zpráva]
Pomoc sociálně vyloučeným lokalitám
Důležitý je Integrovaný regionální operační program (IROP), kde je řídícím orgánem MMR. Tento program z osmdesáti procent své alokace 144 miliard korun míří do území.
„Subjekty tedy tvoří kraje, obce, neziskovky nebo místní akční skupiny. Jednou z aktivit je podpora infrastruktury, která se týká vzdělávání,“ doplňuje ministryně.
Podporuji opětovný návrat žáků a studentů do techničtějších oborů, protože když se podíváme makroekonomicky na náš stát, tak to nám chybí.
„Loni jsme vyhlásili první výzvy, které se týkaly mateřských škol. První výzva z prosince za 970 miliónů korun byla pro území bez sociálně vyloučených lokalit, další ve výši 1,5 miliardy korun pro sociálně vyloučené oblasti. V květnu tohoto roku jsme vyhlásili další výzvy do středních odborných škol (SOŠ) a vyšších odborných škol (VOŠ). Směřovaly do celé ČR a čítaly 1,3 miliardy,“ uvádí.
Na co přesně peníze jdou?
„Programové období 2014–2020 je zaměřeno na smysluplné projekty, nebudeme podporovat blbosti,“ řekla Šlechtová doslova. Tím míní projekty, které se nevyplatí a jsou neefektivní. „Jakmile bude mít někdo pocit, že se děje nekalá praktika, ať to okamžitě nahlásí na příslušné orgány, protože evropské dotace nesmějí být zneužity,“ upřesňuje.
Jde především o infrastrukturu škol v sociálně vyloučených oblastech. Projekt musí vynaložit alespoň 85 procent na podporované aktivity. Což jsou stavby a stavební práce, které jsou spojeny s výstavbou infrastruktury SOŠ a VOŠ, přípojky na inženýrské sítě, rekonstrukce a stavební úpravy infrastruktury včetně zabezpečení. Jsou tam i nákupy budov. Dále vybavení budov a učeben, pořízení kompenzačních pomůcek pro žáky se speciálními potřebami a rozšíření internetu v budovách.
Účelem podpory tedy není pouze zvýšení kvality vzdělávání a zvýšení kompetencí, ale také sociální inkluze. „Musíme také zvyšovat kapacity odborných učeben, máme tam i nákup pozemků, někde máme i demolice, stejně tak úpravy zeleně a venkovního prostranství. Čili IROP se opravdu zaměřuje na aktivity, které jsou požadovány k tomu, aby žadatel mohl rozšířit kapacitu stávající školy a mohl si ji vybavit, aby byla připravena pro žáky,“ shrnuje.
Chybí absolventi technických oborů
Nelze podceňovat otázku připravenosti žáků a studentů na odbornou praxi. Ministryně Šlechtová již v květnu uvedla, že MMR chce přispět ke zlepšení připravenosti žáků a studentů na odbornou praxi a sladění požadavků poptávky a nabídky na regionálním trhu práce. [celá zpráva]
Na dotaz Novinek, jak konkrétně chce ke zlepšení této připravenosti žáků přispět, reagovala, že nastavení učebních plánů musí zajistit MŠMT a školy ve spolupráci s firmami, z IROP lze zajistit vybavení.
„Díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání můžeme pomoci zlepšit kvalitu studia žáků v těch oborech,“ pokračovala Šlechtová.
„Vzdělávací programy jsou v gesci ministerstva školství. Od MŠMT si může žadatel uhradit nějaké vzdělávací programy a mohou být zaměřeny na technické obory. Když to zjednoduším: my platíme vybavení a učebny, MŠMT vzdělávací programy,“ vysvětluje.
„Velmi podporuji opětovný návrat našich žáků a studentů do techničtějších oborů, protože když se podíváme makroekonomicky na náš stát, mám pocit, že to nám chybí. Je to důvod, proč jsme zaměřili naši podporu na střední školy a VOŠ, kde se domníváme, že podpora technického vzdělávání musí být jasná.“
Celkové finanční prostředky na podporu vzdělávání z IROP zahrnují 13 miliard korun. S národním spolufinancováním se jedná o více než 15 miliard. Z toho více než tři miliardy jsou určeny pro SOŠ a VOŠ. Alokace v aktuálně vyhlášených výzvách je 1,5 miliardy, zbývající výzvy se vyhlásí během příštího roku. Plánovaný počet podpořených vzdělávacích zařízení je 1341, plánovaná kapacita podporovaných vzdělávacích zařízení je 238 000.
Vznik nových školek
Stavby, stavební úpravy a pořízení vybavení odborných učeben musí být určeno pro některou z následujících klíčových kompetencí: komunikace v cizích jazycích; práce s digitálními technologiemi pouze ve vazbě na další kompetenci; přírodní vědy; technické a řemeslné obory.
Investice do předškolního vzdělávání jsou vázány na navyšování kapacit. Z IROP je totiž možné podpořit i vznik nové mateřské školy, tedy novostavbu školky, nikoli vznik nové ZŠ, SŠ nebo VOŠ. U nich může jít jen o výstavbu nových odborných učeben pro stávající školu.
S touto problematikou může souviset plánovaný povinný rok předškolního vzdělávání a možnost umístění i dvouletých dětí. MMR všechny výzvy konzultuje s ministerstvem školství (MŠMT). Může vzniknout nová potřeba, která v těch programech není v tuto chvíli podporována, třeba právě to, že ČR plánuje povinný „nultý rok“.
S tím se nemohlo počítat předem, nicméně každý operační program je možné podle Šlechtové revidovat. „To znamená, že pokud nám EK schválí novou aktivitu, může se program změnit. Jestliže nás MŠMT osloví, tak se na to zaměříme a budeme komunikovat i s EK, zda na to půjdou evropské prostředky,“ řekla šéfka resortu pro místní rozvoj.
Praze chybí kapacity v MŠ
Ministerstvo školství Novinkám napsalo, že z porovnání kapacit mateřských škol k 1. září 2015 a očekávanými počty dětí docházejících do MŠ je evidentní, že v drtivé většině okresů budou jejich kapacity ve školním roce 2016/17 a 2017/18 dostačující pro docházku dětí od věku tří let až do věku zahájení povinné školní docházky. Volné kapacity by se měly doplňovat mladšími dětmi.
Problematickými oblastmi jsou však podle MŠMT zejména Praha, většina okresů Středočeského kraje a aglomerace, ve kterých došlo k živelné výstavbě satelitních městeček bez potřebného sociálního zázemí.
V současné době program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky ukončil podporu mateřských škol. V programu MŠMT bylo od roku 2014 realizováno nebo je v realizaci 49 projektů mateřských škol v celkové částce dotace 355 879 888 Kč. Do budoucna bude podpora řešena v programu IROP.
Samostatným příkladem financování je Praha. IROP je totiž určen pro ostatní kraje. Hlavní město v příštích letech plánuje investovat do výstavby nových základních škol přes miliardu korun. Plán investic má v srpnu schvalovat rada města. Nedostatek míst ve školách dělá trvale problémy především v okrajových částech metropole.
„Praha se potýká již nyní s nedostatkem míst v mateřských školách, a přestože celoměstsky jsou zatím kapacity základních škol dostačující, do budoucna hrozí nedostatek míst i v ZŠ,“ informovala již dříve radní pro oblast školství Irena Ropková (ČSSD).
Podle studie Institutu plánování a rozvoje (IPR) se deficit projeví v roce 2020 ve čtrnácti obvodech. Nejvyšší bude v Praze 9, kde bude ve školách chybět 2563 míst. Nedostatek míst se podle studie IPR projeví i u školek. „Chci se zaměřit na navyšování kapacit mateřských škol a jeslí tak, aby bylo možné přijímat děti od dvou let věku," konstatovala radní.
