Kantorů je málo, proto dosáhnou na vyšší funkci i plat

V prvním pololetí roku 2016 vyučovalo v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách 32 116 mužů z celkového počtu 153 198 pedagogických pracovníků. Při přepočtu kantorů s plnými úvazky tvoří podíl mužů 18,6 procenta.

Procentuální vyčíslení nezahrnuje ředitele škol a jejich zástupce. Mezi řídícími pracovníky je zastoupení mužů mnohem vyšší, konkrétně 30,2 procenta. Jejich plat se významně liší od mezd kolegyň v řídících funkcích.

Zatímco žena si v managementu školy přijde v průměru na 39 173 korun hrubého měsíčně, muž na 45 250 korun. Rozdíl svědčí o tom, že v případě mužů se častěji jedná o pozici ředitele, zatímco ženy jsou spíš zástupkyně. Nepoměr je ale zřejmě dán i dalšími faktory.

O dosazení do nejvyšší pozice a do velké míry o jeho ohodnocení rozhodují zřizovatelé, tedy v případě mateřských a základních škol většinou obce. Vyšší stupně škol zřizují hlavně krajské úřady. Své zástupce už si vybírá ředitel sám.

Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové výběrová řízení zřizovatelů hrají významnou roli.

„Je otázkou už jen to, kdo se raději do konkurzu přihlásí – jestli žena, nebo muž. A leckdy se stane, že muž má bonus, a proto ho tam volí. Ale o tom lze jen spekulovat. Nikdo vám to neřekne, protože to tak být nemá,“ řekla Právu.

Podle ní ovšem může být zřizovatel před mužským kandidátem pod tlakem, byť nepřímým. Při nedostatku mužů ve školství není žádoucí přicházet o další. Pokud má kandidát za sebou už zkušenosti s vedením školy, může mít i zaječí úmysly. „Jsou to špičkoví manažeři a mohou pracovat jinde za víc,“ popsala Seidlová.

Od toho se pak může odvíjet i ředitelův plat. Mzda všech učitelů je dána tarifními tabulkami, které zohledňují náročnost vykonávané práce a praxi. U žen tedy mohou být handicapem roky strávené na rodičovské dovolené. Ale ani to nevysvětluje rozdíly v řídících funkcích.

Zřizovatel přitom může upravovat výši příplatku za vedení a ještě více osobní ohodnocení. „Obecně lze říci, a vím to i ze své zkušenosti, že muži se umějí o svou mzdu víc prát. Ženy se, pokud vím, o té své výši moc nedohadují,“ uvedla Seidlová.

Zastoupení v jednotlivých stupních vzdělávání se značně liší. Vždy ale platí, že muži si vydělají i díky odměnám víc než ženy. Někde o pár korun, jinde o stovky; v průměru však berou muži 27 450 měsíčně, tedy o 420 korun víc než ženy. V daném období, tedy před rokem, byla celorepubliková mzda na 26 898 korunách.

V mateřských školách bylo mezi 30 864 pedagogy jen 174 mužů. V základních školách jich bylo 11 425 z celkového počtu 71 109 členů kantorského týmu. Bez řídících pracovníků při přepočtu na plný úvazek jejich podíl činil 14,1 procenta.

Mzda mužů na základních školách byla v průměru 27 026 korun, tedy o 35 korun vyšší než u žen. Mezi řediteli a jejich zástupci bylo ale mužů už 34,3 procenta s průměrným platem 44 864 hrubého. Rozdíl na úkor žen činil 3107 korun.

Střední školy včetně konzervatoří a vyšších odborných škol lákají muže mnohem víc a ve vedoucích pozicích už byla mužů také většina. Z celkového počtu 51 225 osob tam bylo 20 517 mužů. Na plný úvazek jich bylo zaměstnáno 34,9 procenta. Vydělali si průměrně 28 482 korun, proti ženám o 378 korun víc.

Mezi řediteli a jejich zástupci bylo mužů 57,1 procenta a přišli si na 47 134 hrubého. Ženy průměrně ostrouhaly o 1983 korun.

Muži coby učitelé zřejmě podle Seidlové nejsou zvýhodňováni kvůli tomu, že by to s dětmi lépe uměli, ale spíš proto, že školám chybějí. „Už jsem se také setkala s tím, že ředitel dal učiteli dvakrát větší ohodnocení než učitelce se stejnou aprobací jen proto, aby učitel ve škole zůstal. A nedá se říct, že by pracoval lépe a veseleji než ta učitelka,“ uvedla Seidlová.

Muži se podle ní z tradice cítí být těmi, co mají uživit rodinu. „A pokud mají možnost, odejdou pracovat do soukromé sféry, kde dostanou lepší peníze. Přestože platy učitelů rostou, pro mladé nejsou dost motivující. Tisícovka nehraje roli, mladí mají šance uchytit se se svým vzděláním ve firmě,“ přiblížila.