Článek
Tito studenti patří mezi ty, kteří byli podle zákona o pedagogických pracovnících povinni doplnit si kvalifikaci, aby mohli zůstat v základním školství. Jinak jim hrozil vyhazov. Výjimku měli pouze kantoři nad 55 let s nejméně dvacetiletou praxí.
Na slovenské Katolické univerzitě v Ružomberoku dokončuje na tamní pedagogické fakultě sídlící v Levoči momentálně studium na 280 bývalých studentů UJAK, kteří si potřebovali doplnit potřebné učitelské vzdělání. Od září přijme univerzita dalších 300, které z kapacitních důvodů přijmout nemohla už v listopadu.
Studují česky, zaplatili méně
Dalších 70 studentů bude moci nastoupit v září také v Polsku. „V Polsku se k nám zachovali stejně jako na Slovensku. Uznali nám předměty, které jsme měli uznané na UJAK. Dodělat je třeba jenom předměty, které jsou akreditovány v Polsku,“ řekla Právu mluvčí bývalých studentů pedagogiky UJAK Jindřiška Rašínová.
V Polsku mohou stejně jako na Slovensku studovat v češtině, takže nemusí platit příplatky za studium v cizím jazyce. A nakonec vyjde studium i levněji. Na UJAK platili studenti 50 tisíc ročně, na Slovensku to vyjde na 850 eur (23 tisíc korun). Platit by ale museli i na českých veřejných vysokých školách, protože valná většina už má za sebou minimálně jednu vysokou školu a překročila i věk 26 let.
Podle Rašínové půjdou první studenti na Slovensku ke státnicím v červnu. Od listopadu, kdy byli přijati, navštívili Levoču třikrát: vždy na čtyřdenní studia od čtvrtka do neděle, každý den po 12 hodinách.
Pro dalších 50 studentů se našlo místo na Masarykově univerzitě v Brně, další jednotlivci studují na jiných českých školách. Podle Rašínové se tak nakonec dostalo na každého studenta UJAK.
Nicméně hořkost zůstává. Ke studiu byli donuceni změnou zákona. V roce 2004 byl schválen zákon, že každý učitel musí mít náležité pedagogické vzdělání. V platnost vešel o deset let později. Nicméně také se zpřesnilo zaměření.
Například vznikly specializace pro 1. a 2. stupeň zvlášť. „Museli třeba dostudovat jen obor učitelství 1. stupně. Pouze dvě školy jim nabídly jít studovat navazující magisterské studium. Jinak by museli jít studovat celý pětiletý obor. Jsou to 40- až 50letí učitelé s 30letou praxí a pro ně je rozdíl mezi dvouletým a pětiletým studiem,“ uvedla Rašínová.
Právě dvouleté studium oboru učitelství, ovšem v kombinaci se speciální pedagogikou, nabídla UJAK. Zhruba 740 učitelů se na něj přihlásilo, jenže po roce studia rozhodla Akreditační komise, že studium neprobíhá v patřičné kvalitě, a studium zatrhla. Vadilo jí například, že programy stojí především na externích kantorech.
Studium navíc se může hodit
Rozhodnutí komise vyvolalo bouři učitelů a pomoci se rozhodlo i ministerstvo školství, přestože je povinností univerzity, aby zajistila dostudování na jiné škole. Po jednání s představiteli veřejných škol se však k žádným velkým výsledkům nedospělo. Největší vstřícnost projevila Masarykova univerzita.
Kritika jde hlavně na hlavu předchozích ministrů. „Když před deseti lety dal zákonodárce povinnost, tak ministerstvo školství neudělalo nic pro to, aby si to mohli učitelé někde dodělat. A i to Brno bralo loni jen 20 lidí,“ uvedla Rašínová.
Jako jisté zadostiučinění mohou vnímat tito studenti to, že speciální pedagogika se v nadcházejících letech bude hodit. V rámci inkluze budou speciální pedagogové zapotřebí nejen ve školách, ale také ve školních poradenských zařízeních. Možnosti pracovního zařazení se tak bývalým studentům UJAK rozšiřují.
