Hlavní obsah

Kampaň Učitelé jsou třída chce zvýšit důvěru v pedagogy i prestiž povolání

Praha

Ukázat veřejnosti, co v dnešní době znamená učit, má za cíl kampaň s názvem Učitelé jsou třída. Připravily ji pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK) v Praze a Masarykovy univerzity v Brně s neziskovými organizacemi Otevřeno, Začni učit!, Učitelská platforma a Učitel naživo. Projekt představený v úterý chce zvýšit prestiž pedagogického povolání a důvěru v učitele.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

„V ordinacích věříme doktorům, že naše děti léčí, a proto ve školách věřme učitelům, že žáky připravují na život a výzvy dnešní doby. Aby toho dosáhli, musí se kromě vyučovaného předmětu vyznat i v dalších oblastech, jako je vývojová psychologie, diagnostika chování nebo třeba formy hodnocení. Projekt Učitelé jsou třída vám, rodičům, ukáže, že i učitelé si vaši důvěru zaslouží a že s nimi jsou vaše děti ve správných rukou,“ stojí na webu kampaně.

Nedůvěra rodičů vůči novým metodám

Děkan PedF UK Michal Nedělka řekl, že výuka budoucích pedagogů dnes vypadá jinak než před lety. Mnozí rodiče ale nevěří novým metodám, nebo o nich mají pochyby. Učitelé v praxi se podle organizací a institucí zapojených do projektu setkávají s nedůvěrou zejména ve chvílích, kdy navrhují nové postupy a metody.

Příkladem mohou být třeba badatelská výuka dějepisu nebo nové metody výuky matematiky. Nedůvěru by podle nich mohla změnit i větší osvěta mezi laickou veřejností, o kterou se má postarat mimo jiné i nová kampaň.

Ministerstvo odmítlo kritiku od ÚSTR. Učebnice dějepisu je bez zásadních chyb, tvrdí

Věda a školy

Podobně se vyjádřila i Sandra Ort Feyglová z organizace Začni učit!. Podle ní lidé učitelství hodnotí jako páté nejvíce prestižní povolání, ale mnohdy jej nepovažují za vhodnou cestu pro sebe nebo své potomky. V Česku tak podle spoluzakladatelky neziskové organizace chybí až 6000 učitelů.

Jedním z důvodů může být malá obeznámenost s tím, co dnes znamená být učitelem, náročnost profese a to, že má zásadní dopad na budoucnost celé společnost, vyjmenovala.

Větší zájem o studium pedagogiky

Podle ředitele odboru řízení a podpory regionálního školství na MŠMT Jana Mušuty se počty uchazečů na pedagogické studijní programy v posledních čtyřech letech zvyšují a vyšší jsou i nároky, které fakulty na zájemce o studium mají.

Důvodem mohou být narůstající platy pedagogů a zvyšující se povědomí o učitelství.

Cermat ocenil deset maturantů, kteří získali plný počet bodů z obtížnější matematiky

Věda a školy

Konkrétní počty uchazečů Mušuta neuvedl, zprávu k trendu v zájmu o učitelství by podle něj měly fakulty ve spolupráci s ministerstvem školství vydat asi do konce tohoto roku. V Česku je devět pedagogických fakult, budoucí učitele připravují i některé další fakulty.

Ministerstvo podle Mušuty podpořilo kampaň půlmilionem korun z výzvy Na učitelích záleží. Celkový objem peněz ve výzvě je pět milionů korun. Peníze na kampaň Učitelé jsou třída dala rovněž Nadace České spořitelny.

Chybějící učitelé - regionální problém?

Chybějící učitelé jsou podle Mušuty regionálním problémem. Pedagogů je málo zvláště ve velkých městech, kde je velká konkurence na trhu práce, a ve strukturálně postižených lokalitách. V těchto oblastech tak učí mnohé předměty učitelé, kteří na ně nejsou aprobovaní. V Česku je málo učitelů jazyků, matematiky, fyziky či informatiky.

Zaměstnávání pedagogů je starostí ředitelů a obcí a krajů, které školy v Česku zřizují. Podle dat MŠMT pracovalo ve školním roce 2022/2023 v mateřských, základních a středních školách 179 956 učitelů.

Sehnat školníka či kuchařku je čím dál těžší. A bude hůř

Věda a školy

Školské odbory: Není jisté, zda se bude ve školství snižovat počet pracovních míst

Věda a školy

Výběr článků

Načítám