K Měsíci odstartoval modul Peregrine, kmeni Navaho se to nezamlouvá

„V 8:18:38 SEČ odstartovala ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS nosná raketa Vulcan Centaur ve verzi VC2S. To znamená ve středně silné variantě s dvojicí pomocných urychlovacích motorů GEM 63XL a standardní délkou aerodynamického krytu 15,5 m a průměrem 4,88 m,“ shrnul na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Jedná se o první start nosné rakety Vulcan od skupiny United Launch Alliance (ULA), která je 61,6 metru vysoká a včetně paliva potřebného pro vzlet má dosahovat hmotnosti 663 367 kg. Podle Václavíka šlo navíc o první start americké nosné rakety na oběžnou dráhu s prvním stupněm poháněným kyslíko-metanovými raketovými motory.

Peregrine Mission One, mise soukromé sondy, je další z kroků k dobývání Měsíce. Nákladem je přistávací modul Peregrine od americké společnosti Astrobotic Technology. Jde též o první misi v rámci podpůrného programu NASA CLPS na dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce, vyhlášeného v roce 2018.

„50 minut a 26 sekund po startu se od horního stupně Centaur V oddělí komerční lunární lander Peregrine,“ doplnil Václavík.

A ke zmíněnému odpojení přistávacího modulu od rakety skutečně zdárně došlo, což potvrdily Astrobotic i ULA. Posléze bylo potvrzeno i úspěšné oživení aparátu.

Lander Peregrine pak má 23. února přistát na měsíčním povrchu v Zálivu viskozity u dómu Gruithuisen Gamma. Na palubě nese 20 vědeckých a technologických experimentů, rovněž šest malých roverů – a to jak od NASA, tak i jiných kosmických agentur, univerzit či soukromých podniků.

Podstatné je, že k Měsíci poprvé míří sonda, která pro NASA vlastně dělá cosi jako „kurýra“.

Americká vesmírná agentura si totiž u soukromé firmy Astrobotic Technology objednala dopravení vědeckých přístrojů – NASA je tak největším klientem této komerční mise mířící na Měsíc.

Průběh mise NASA nezajišťuje a zároveň nemá vliv na to, kdo jsou další zákazníci společnosti Astrobotic, která sídlí v Pittsburghu. Mezi jejími klienty jsou i firmy Celestis a Elysium Space, které poskytují lunární pohřební služby.

Celestis potvrdila, že na palubě lunárního modulu budou „symbolické prvky DNA a/nebo zpopelněné pozůstatky 69 osob“.

Na seznamu je mj. tvůrce kosmického kultovního seriálu Star Trek Gene Roddenberry, jehož pozůstatky ale podle webu společnosti spolu s pozůstatky některých herců populární série zamíří do hlubokého vesmíru, nebo sci-fi spisovatel, průkopník a autor románu 2001: Vesmírná odysea Arthur C. Clarke, který má spočinout právě na Měsíci.

Náklad nebude uložen na povrchu, ale zůstane v lunárním modulu, uvádí společnost Astrobotic. Dodala, že dodržuje „všechny předpisy a zákony pro komerční aktivity mimo oběžnou dráhu Země“.

A právě záměr dopravit na Měsíc zpopelněné lidské pozůstatky vyvolal rozhořčení u původních amerických obyvatel z kmene Navaho, kteří to považují za znesvěcení posvátného místa.

Spor podle agentury AFP ilustruje debaty ohledně využití Měsíce pro soukromé zájmy v době, kdy se po desítkách let útlumu přirozená družice Země dostala opět do popředí zájmu.

Měsíc „je součástí našeho duchovního dědictví, předmětem úcty a respektu“ a zaujímá „posvátné místo v mnoha americko-indiánských kulturách“, napsal Buu Nygren, předseda rezervace Navajo Nation, největšího území pod správou původních obyvatel ve Spojených státech.

V dopise adresovaném americkému ministerstvu dopravy a NASA z konce prosince požádal o odložení startu. K tomu ale nenapomohla ani schůzka v Bílém domě z minulého týdne.

„Žádná kultura ani náboženství by neměly mít právo veta nad vesmírnými misemi,“ uvedl Celestis v prohlášení. Podle společnosti je tato mise „pravým opakem znesvěcení, oslavou“.

Vysoce postavený představitel NASA Joel Kearns podle AFP ujistil, že úřad bere obavy původních obyvatel „velmi vážně“.

Na tiskové konferenci oznámil konání mezivládního setkání se zástupci kmene Navaho. Připomněl však, že NASA nemá pravomoci, pokud jde o dohled nad náklady soukromých misí.

Samotná NASA chce v rámci programu Artemis vrátit po více než 50 letech člověka na Měsíc. Na konci roku 2022 úspěšně zakončila misi Artemis I, kdy modul Orion bez posádky obletěl Měsíc a vrátil se zpět na Zemi.

Následující mise Artemis II zopakuje tyto kroky s posádkou a mise Artemis III má v plánu vyslat dva astronauty na povrch Měsíce. Let je předběžně plánovaný na prosinec 2025, může ale být odložen až na rok 2027.