„Jste úplně retardovaný,“ řekl Musk dánskému astronautovi a navrhl ukončit provoz ISS dříve

„Je načase začít s přípravami na stažení Mezinárodní vesmírné stanice z orbity. Splnila svůj účel. Přináší jen velmi malý postupný přínos,“ napsal Musk na své sociální síti X. V dalším příspěvku dodal, že by používání ISS mělo skončit co nejdříve. „Moje doporučení je za dva roky,“ pokračoval.

Ukončení práce ISS o tři roky dříve navrhl Musk bezprostředně poté, co na X vypukl jeho spor s dánským astronautem Andreasem Mogensenem.

Ten ve čtvrtek označil za lež Muskovo tvrzení, že předchozí americká administrativa z politických důvodů nechala na ISS dva astronauty, kteří se loni nemohli vrátit podle plánu kvůli problémům kosmické lodi od společnosti Boeing. Barry Wilmore a Sunita Williamsová zůstávají na oběžné dráze a momentálně se s jejich návratem počítá v březnu.

„Jaká lež. A to od někoho, kdo si stěžuje na nedostatek upřímnosti ze strany mainstreamových médií,“ uvedl Mogensen.

„Jste úplně retardovaný,“ reagoval Musk na příspěvek Mogensena, který byl do loňského března několik měsíců velitelem ISS. Šéf SpaceX tvrdí, že administrativě exprezidenta Joea Bidena nabídl přepravit dvojici z ISS na Zemi, ovšem nabídka byla odmítnuta. „Návrat byl odložen z politických důvodů. Idiote,“ vzkázal Musk.

Mogensen, který se v roce 2015 stal prvním Dánem, který letěl do vesmíru, se rozhodl na Muskova slova reagovat klidně a uvedl, že jeho práci se SpaceX dlouhodobě obdivuje. „Víte stejně dobře jako já, že Butch a Suni se vrátí s posádkou Crew-9, jak bylo v plánu od loňského září,“ napsal dále s odkazem na plán NASA dopravit astronauty zpět. „Vaše záchranná loď není třeba. Vrátí se v modulu Dragon, který je na ISS od loňského září,“ dodal.

Agresivní reakce Muska vlastně není tolik překvapivá. Vlastník sítě X v době spolupráce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem využívá svůj profil k prosazování svých názorů, z nichž mnohé jsou často „na hraně“ a znevažují jakoukoli slušnou debatu. Informace, které zveřejňuje jsou často analyzovány faktickými weby jako dezinformace.

„Suni a Butch nikdy ‚neuvízli‘ ve vesmíru,“ napsal podle NBC News další astronaut Chris Hadfield. „Jsou připraveni a oddáni misi, stejně jako všichni profesionální astronauti. Suni je velitelem vesmírné stanice, dělají výstupy do volného prostoru, tvrdě pracují ve prospěch NASA a všech partnerů,“ dodal. Hadfield velel vesmírné stanici v roce 2013.

Podle Muska je každopádně konečné rozhodnutí ohledně ISS na Trumpovi. Podnikatel narozený v Jihoafrické republice je v posledních měsících jedním z jeho nejbližších poradců, jeho firma SpaceX je navíc předním partnerem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Web Politico napsal, že Muskův návrh by mohl agenturu, která dříve stála mimo stranické tahanice, vtáhnout hlouběji do politického boje.

NASA se s partnery v programu ISS dříve dohodla, že vesmírná stanice spuštěná na konci minulého století bude z orbity stažena v roce 2030 pomocí speciálního plavidla od SpaceX.

S tímto harmonogramem souhlasí Evropská kosmická agentura (ESA) a národní agentury Kanady a Japonska, které jsou také součástí projektu. Jediným partnerem, který chce program opustit dříve, je ruský Roskosmos, který zatím počítá s účastí do roku 2028.

Agentura Reuters navíc tento týden s odvoláním na své zdroje informovala, že NASA ztrácí čtyři významné vedoucí představitele, kteří jsou úzce spjati s programem návratu astronautů na Měsíc.

Podle Reuters chce v sobotu NASA opustit Jim Free, který je náměstkem ředitelky Janet Petroové. Free patří v NASA ke klíčovým zastáncům programu Artemis, kterým se Američané po pěti desetiletích vracejí na Měsíc. Další tři důležití představitelé úřadu opouští Marshallovo středisko vesmírných letů, které lze označit za epicentrum lunární mise.

Program Artemis započal v roce 2017 za prvního mandátu prezidenta Trumpa a počítal s přistáním astronautů na měsíčním povrchu v roce 2024. Program, který včetně přípravných fází od roku 2012 stál do současnosti odhadem 93 miliard dolarů (2,24 bilionu Kč), má několikaleté zpoždění. Nyní se přistání astronautů očekává v roce 2027.

Americká média dlouhodobě spekulují, že Trump by pod Muskovým vlivem mohl změnit priority kosmického výzkumu a upřednostnit let na Mars před návratem na Měsíc. Program Artemis je přitom považován za jakýsi odrazový můstek pro budoucí marsovské mise.

O vztyčení americké vlajky na povrchu Marsu hovořil Trump v lednu v inauguračním projevu. Termín ale neupřesnil. Naopak Musk konkrétní data zmínil, když řekl, že SpaceX chce v roce 2026 vyslat na Mars pět lodí Starship bez posádek. Pokud mise uspěje a lodě na rudé planetě v pořádku přistanou, mohli by podle Muska první lidé na Mars odletět už v roce 2028.

Lodě Starship, se kterými chce Musk kolonizovat Mars a které mají v budoucnu do vesmíru dopravit až 100 lidí, si NASA vybrala i pro přistání astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis. Tato kosmická plavidla zatím k ostrému provozu připravena nejsou.