Jsme na kometě. Na vlasatici přistálo první těleso vytvořené člověkem

„Philae k nám mluví. Jsme na kometě,“ řekl po přistání Stephan Ulamec, který měl na starosti řízení přistání na kometě vzdálené 510 miliónů kilometrů od Země. Oznámil to ale půl hodiny po přistání, protože tak dlouho trvalo, než doputoval signál o přistání od komety k Zemi.

Přistání je dalším milníkem v dobývání kosmu. Modul Philae je prvním tělesem vytvořeným člověkem, které přistálo na povrchu komety. „Je to velký krok pro lidskou civilizaci,“ řekl ředitel ESA Jen-Jacques Dordain poté, co sonda úspěšně dosedla.

„Jsme první, kteří to udělali, a tak to už zůstane navždy,” dodal Dordain se zřetelnou úlevou po hodinách napjatého čekání. „Jsme na kometě, jsme velmi šťastní,” jásal také ředitel letu Andrea Accomazzo za velkého potlesku a vzájemného objímání v sále řídícího centra.

„Můžeme doufat, že průzkumem něčeho v obrovském detailu vyřešíme záhadu všeho ostatního,” dodal vědecký poradce mise Mark McCaughrean, podle kterého věda začíná ve chvíli, kdy sonda přistála na povrchu komety.

Přistání v lokalitě nazvané Agilkia proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Problém zjistili experti i u kotvících harpun, které mají společně s ledovcovými vrtáky stabilizovat sondu na kometě.

Podle řídícího týmu je nicméně sonda v pořádku, komunikuje a zdá se, že je stabilní. Šéf oddělení družicových operací ESA Paolo Ferri ovšem upozornil, že se nyní stav sondy prověřuje.

Fáze sestupu stokilogramového zařízení na vlasatici přesto byla nejnapínavější částí deset let dlouhé mise sondy Rosetta, jejímž cílem je získat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardy let. Komety obsahují převážně nezměněný materiál z té doby.

Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky a odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem jádra komety o průměru čtyři kilometry.

Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Rosetta kolem komety krouží od letošního srpna.

Zjištění, z čeho je kometa Čurjumov-Gerasimenko složena, by mohlo astronomům pomoci při poznávání podmínek, které v dávných dobách v této části vesmíru panovaly. Tyto poznatky by rovněž mohly přispět k vyřešení záhady, jak se na Zemi dostala voda - zda na ní byla hned od počátku formování planety, nebo zda ji dopravily právě komety, které se se Zemí srazily.

Už před přistáním sondy vědci pomocí měřících čidel z unikajících plynů komety zjistili, že Čurjumov-Gerasimenko oplývá sirovodíkem, který připomíná zápach zkažených vajec, a čpavkem, který zase připomíná koňskou močůvku. Obsahuje také oxid siřičitý a sirouhlík. Nicméně hustota těchto složek je údajně malá. Mlhavý obal komety tvoří převážně voda a oxid uhličitý smíchaný s oxidem uhelnatým.

Každopádně její bohatá chemická směs je podle vědců překvapivá, protože v době provedených měření bylo těleso ještě 400 miliónů kilometrů daleko od Slunce.

Experti ESA očekávají, že chemické složení se změní, až se kometa více přiblíží k Slunci. Studium těchto změn by mělo pomoci odhalit chemické složení komety.