Jižní pól se otepluje třikrát rychleji než zbytek světa

Vědci z Nového Zélandu v rámci aktuální studie počasí v Antarktidě, zveřejněné v odborném časopise Nature Climate Change, zjistili, že jižní pól se otepluje třikrát rychleji, než se děje kdekoli jinde. Změny pravděpodobně nebyly výsledkem jen samotné přirozené změny klimatu.

Na jižním pólu, považovaném za nejchladnější bod na Zemi, teploty rychle rostou. Dokonce tak rychle, že se klimatologové začali bát a přemýšleli, zda klimatická změna ovlivněná člověkem nehraje v oblasti větší roli, než se očekávalo.

„Může se zdát, že je jižní pól izolován od toho, co se děje ve zbytku světa. Jenže najednou tu pozorujeme rychlé oteplování, jedno z nejsilnějších na planetě,“ poznamenal podle agentury Reuters vedoucí výzkumu Kyle Clem z novozélandské Victoriiny univerzity ve Wellingtonu, který se snaží lépe porozumět antarktickému klimatu.

Se svými kolegy chtěl objasnit, proč se ledový kontinent začal rychle oteplovat po chladném období v 70. a 80. letech minulého století. Částečně jde o přirozené, byť ne úplně obvyklé procesy.

Při pohledu na údaje z 20 meteorologických stanic napříč Antarktidou byla míra oteplování jižního pólu sedmkrát vyšší než celkový průměr na kontinentu. Autoři studie tuto odlišnost připsali mimo jiné fenoménu jménem Interdecadal Pacific Oscillation (IPO).

Cyklus IPO trvá zhruba 15 až 30 let a střídá se mezi „pozitivním“ stavem, v němž je tropický Tichý oceán teplejší a severní Pacifik chladnější než průměr, a „negativním“ stavem, kdy se teplotní anomálie obrátí. Začátkem století se IPO otočil do negativního cyklu, což vedlo k dalším tlakovým extrémům ve vysokých zeměpisných šířkách. A přineslo to výrazné proudění teplejšího vzduchu přes jižní pól.

Jednoduše řečeno, Novozélanďané přišli na to, že vyšší teploty oceánu v západním Pacifiku v průběhu desetiletí snižovaly atmosférický tlak nad Weddellovým mořem pod jižním Atlantikem u Antarktidy, což zase zvýšilo proudění teplého vzduchu přímo nad jižním pólem. Od roku 1989 se tak tento pól zahřál o více než 1,83 stupně Celsia.

Vzorec IPO, o kterém se tím pádem předpokládá, že je součástí dlouhodobého přírodního procesu, však vysvětlil pouze některé z trendů oteplování. Zbytek byl podle expertů způsoben změnou klimatu vyvolanou lidskou průmyslovou výrobou a emisemi.

„Konečným výsledkem je masivní oteplování," shrnul Clem, ačkoli uznal, že je těžké přesně určit, jak velkou roli každý faktor hraje. Vzhledem k tomu, že teplotní záznamy jižního pólu existují podle agentury Reuters jen z posledních zhruba šesti dekád, je klima regionu těžké správně objasnit.

Klimatičtí vědci se obecně strachují, že tání ledovců povede k celosvětovému zvýšení hladiny moří. Ledu na jižním pólu a vůbec ve vnitřku Antarktidy nicméně stále ještě nehrozí nebezpečí roztání.

„Dané změny teploty jsou docela nápadné, ale stále je tam pořádná zima,“ konstatovala klimatoložka Julienne Stroeveová, profesorka z kanadské Manitoby, která zároveň pracuje pro americké Národní středisko dat o sněhu a ledu v coloradském Boulderu.

Teploty na jižním pólu se obvykle pohybují v rozmezí od minus 50 do minus 20 stupňů Celsia. Studie však zjistila, že průměrná teplota vzrostla za 30 let do roku 2018 o cca 1,8 stupně Celsia. Celosvětově se teplota během této doby zvýšila o 0,5 až 0,6 stupně Celsia.